Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSnídaně v osamění
19. 08. 2005
1
0
701
Autor
feefee
Z ranní kávy stoupá kouř,
hrnek sálá teplem.
Z prázdného talíře jde hlad,
stůl je pustý jako poušť.
Obvyklé ráno ujídá můj čas zatímco snídám.
Chvíle, zdánlivě stejné jsou však v jiné době.
I kdybych chtěla, tuhle prázdnou snídani už zpátky nevrátím.
Stůl je pustý jako moje duše,
Není tam nic, co by stálo za pohled.
To, co zbylo z mé veselé podstaty někdo sfoukl jako drobek ze stolu.
Jsem sama. Nikdo nebude měnit svět...
Sice oceňuji,že ses oprostila od rýmů, ale ještě nějaký vylepšení by to chtělo.ty verše jsou nevypovídající a nepůvabné.používáš moc silná slova, bez znalosti jejich použití, trčí z dílka bezdůvodně a slepě.ne, opravdu nelíbí.