Předtucha
Nad ocelovým městem
stahují se mračna
křídel hladových dravců.
Vzpomínková(podzimní deprese:o))
Nacházím útržky vzpomínek,
stopy po dotycích.
Bože, proč už je to tak dávno.
Jako by nestačila svatozář
Krev
Prubudila jsem se ze sna
křikem malého děvčátka.
Někde v mém nitru
volalo o pomoc
za zrcadlem života
Havraní pírko snáší sek zemi,
můj život za sebou nechává
lepkavou stopu,
tak jako hlemýžď.
**Paní zima**
Paní Zima nepřebývá v zasněžených horách,
ani se neprohání na křídlech mrazivého větru,
ale prochází sese zavřenýma očima
barevným listím Podzimu.
Ztracen
Ztracen V tak malém městě
ve svých vniřních pocitech nejlepší kamarád dá ti sbohem
nezbývá nežzůstat Jen sám(se) sebou
Doma, na posledním místě,kde Můžeš být šťasten
Taková jsem..(byla?)
Ztracená v davu
a přeci středem světa.
Jsem ta nejlepší ženská na světě
(tak jako všechny).
Chyby
Než jsem přešla tu pomyslnou hranici
půlročního strádání,
uvědomila jsem si,
že chyba nebyla v tobě.
Na sklonku dne
Na sklonku dne,
mezi blátem a městskými silnicemi
se snažíme,
možná trochu naivně,
Zvědavost
Zeptalse, s kým má tu čest a ona odpověděla, že s ní.
Ptal se, jak je stará a ona odpověděla, ať se radši zeptá na to, jak dlouhoho zná.
Zajímaloho odkudpřišla a ona mu řekla, že kamkoliv příjde, tam ji najde čekat.
Ptal se, odkudho jen zná aona jen podotkla, že to by měl nejlépevědět sám.
Úděl
Seděla mezi menhiry, oblečená jen v lehkých bílých šatech a její plavé vlasy vlály ve větru a třpytily se na slunci jako to nejkrásnější zlato. Dýchala zhluboka, snažíc se zadržet slzy. Přišel k ní a položil jí ruce na ramena.
"Už musím jet, moji muži na mě čekají, vždyť víš, západní hranice.
jen pár rad..
Nenech si dopadnout bič na holá záda,
neptej se stokrát, zda má tě ještě ráda.
Neplýtvej časem, vždyť život je tak krátký.
Nesnaž se utíkat zavřenými vrátky.
jen tak
Nad bojištěm létají zas dravci,
poslední rytíř vrací se z cest.
Kdo rozvine mou zástavu po téhle noci.
Kdo, až padnu, pomstí mou čest.
ČAS
Čas. je ho tak strašně málo.
Proč ptát se, zda-li to za to vůbec stálo.
Vždyť co víš o tom, co dál se může stát.