Naposled

krátká, lehce nostalgická básnička o posledním dnu školy

Dým, kouř a pití,
a teď, protloukej se žitím.
Končí ti svět dětí,
ukončuješ ho právě tímhle pitím.

Poslední zvonění máš za sebou,
dveře základky se navždy zaklapnou.
Poslední pohled do tváře kamarádů,
doutníků posíláte si pár párů.
Ostatní se dívají,
učitelé hlavami jen kývají.
Slza se ti dere do oka,
pohled sklouzne do blízského potoka:
Kolikrát jste u něj stáli,
spolu s kamarády něčemu se smáli.
Teď konec je však tomu,
mezi tímto a příštím životem ti staví stěnu.

A tvoje duše volá, prosí,
chceš zpátky vrátit čas.
Jenže něco jiného se nosí:
Užívej si, a neptej se zač...

---