Písmák tmavě rudej koberec
nebylo to v Cannes
já přesto
rozlil jsem ti k nohám
těsně
mrtvý klid
najednou v noci mě budíš prý chrápu vím přesně odkdy vaříš blafy jsem sytej z hladu kdo je tu macho. kdo chcípá. diagnóza: citovej bastard směješ se nebrečím au-dedans demoi calme plat* a basta.
*v mém nitru mrtvý klid
úchyl? aneb tohle je taky láska...
ve vaně jablek
koupeš se téměř celá ve vaně plný jablek v koupelně o třech stěnách nahá tak akorát přesto nesvlečená z tvý kůže zbyl nenasytnej piják ze mě jen kapka čehosi u odtoku vlasy ti pění a scvrklý hrušky kapou přes okraj
žádná vznášení
v nástolik nevysloveného společný pakt dočasné milosrdenství najednou bez varovánímizí vakuum pozdní záblesk světla jediná touha mluvit přitom nám jazyk vázne nejsou slova žádný vzduch žádná vznášení
šmírák
okno je špinavý od tvých řas jestli to byl déšť nebo pláč nezáleží kam černý slzy skapou na holou zem kde ležíš pár vteřin poté cos kapesníkem moji hořkostze svých stehen vysušila je ze mně šmírák co potupně se dívá a čeká abys vše sama
do
kon
či
neděkuj
hladil jsem tě v místechkde vakuum se tvoří i elektřina intenzivně naposledy včera a zadrhával přes švy i cvoky a nevnímal tvůj pohled nepřítomný a drtil vlákna proti srsti prší na tvou dušitakyprošoupanou díky mnětvý džíny budou věčně in aspoň něconeděkuj
odstředivá
točíš se na zlomeným podpatku z ledu v polohladkým sněhuvysušuješpiruety točíš seproti mýmu větru proti ranám biče mimo rytmus retušuješ siluety ty odstředivá káča oprejskaná
tikej
je čtvrt a odbíjím celou už neptej se co ten zvuk znamená jen se mnoutikej dálparallelamente ať nikdo nepozná že jsme dva strojky zamčený v jedněch hodinách jen tikej
moje vlasy netančí
ještě tři kroky a kousekna cestě do bubliny máš mezi prsty výboj z elektřiny ajá vlasy co netančí
(jsme) LAMPA
jsmejedno těloze dvou dušíkus kovukus skla k tomuzkalenýhojsme lampa(secesní)já svítím. ty stíníš.
nesnáším scvrklou kůži
tak jako matka Amélie (bydleli někde v Montmartru) i já nesnáším scvrklý a rozmáčený prsty při koupání už pár dní se jen sprchuju kůže se mi nekrabatí a občas si ani nevzpomenu jak jsme se v tý vaněspolu.
parfém
než tahle noc začne mě oblékni si do grepu vzápětíflakón zpola oloupej téměř poslepu avdechni můj výdech hořce skorosladký máš parfém tak nakousni ho zmáčkni a přivoň se lehce
dopisy
noční oblohauž bezhvězdná tmu ani Měsíc nerozředísnažím se rozšifrovat dopisy vyrytý do listů fíkovníkudopisytolikrátpřečtený neodeslaný
a to se vyplatí!
v čekárně na židlích koženkových za tónů hudby tklivé ošívá se šest příslušnic rodu ženského / cca / upínají zraky na dveře bílé za nimiž se zdá se dějí věci nevídané křik řev jekot pláč i vzdechy zdání klame nejsme u zubaře snad nápis na dveřích napoví nám. AKCE DNE: Při depilaci třísel horkým voskem depilace horního rtu zdarma.
za oknem
za oknem směje se pyžamo a vyblitý nebe tvá vůně tak zebe oči jsou vyschlý a dítě prodáno bortí sekrvavý odplaty rudý piano
a kopretiny smočí oči v moči
párání
je tak měkký. kdepak nový. jen vypraný v Perwollupřesto svetr p-á-r-á-š starou přízi v nový klubka na-mo-tá-váš aby bylo z čeho uplést dlouhou šálu s cancourama pro.
ať kouše
hajzla.
kafe se zvrhlo
špinavýma rukama nás rvali z keřů potom i pražili a mleli všechno jsme zvládli s nádhernou vůní spolu i vroucí vodu. . jen tu sílu neustáli a naše kafe se zvrhlo
DNR
dozněly na mých zápěstích ozvěny tvýho srdce už nedýcháš skrz moje plíce co je mi platný že znám správný poměr kompresí a vdechů když v očích máš vepsánoneresuscitovat
supi
rojí se supi nad námi krouží sliny jim kanou nebe se bouří leje vyklovat touží to co v nás chcíplo toco v nás tleje a smrdí nebraň se taky jsme supi i my vzlítnem k mršinám
vtip roku
zabalil jsem si do papíru s hvězdama všechno co mi po tobě zbylo slovy jedno bílý vytahaný tričko co ještě voní sám si pakrozbalím ten dárek pod stromkem co ani nemám jsem k smíchu vtip roku vždyť já ještě věřím na ježíška.
iluze o rozkoši
prodává iluze o rozkoši s esencí diskrétnosti opřená o zeď a vlhkost jí závidí
výbuch ještě
z tebe sirup medovláčný láva vroucí stéká
mizí Pompeje a chtíč se svléká v přítmí vzdechů ticho a pak výbuch ještě v okně jenomšmírák z deště
je čas se nadechnout aneb optimistická
chce se mi řvát a roztřískat všechno sklo světa pak na střepech klečet a šeptat možná i brečet a ty se třeba směj jen nezavírej oči a přestřihni tu šňůru pupeční je čas se nadechnout
vibruješ
čtu si tětajně pod dekou jazykem listuju stránkami bez číselbásněmi beze jmen a polykám tvůj absolutní rým svítíš mi zrychleným dechem a jen tak bez not zcela si vibruješ
kafe bez latté
rozdrobím se ti do kafe dnes zapomeň na latté a turka si prstem zamíchej pak pomalu vysrkej všechnu tu horkou hořkost z přeslazenýho hrnku a do dna i s lógrem z mýho srdce PS: máš flek na tý šíleně drahý košili věř mi ničím ho už nevypereš.
lehce lechtivý
v mobilu textovka od tebe dávno zapomenutá s prošlou dobou trvanlivosti s přáním lepší nocibez tvých pih vlasů na polštáři a znamínka krásy těsně pod pupíkem CHYBIS MI A MEJ SNY LECHTIVY LEHCE Odstranit zprávu. ANO
ranní pointa
mám rád tvý oči po ránu sotva zbavený ospalků mžourající když na tvářích máš čerstvou omalovánku co tak rychle mizí a z trička jen lambádu taknech světlo ještě spát a otoč se ke mně chci rozcuchat ti rozcuch a vychutnat si pointu
škrtni sirkou nebo dvěma
v kyselým listí pod tlejícím létem ve slinách mrazu dodýchává naše trapnostv dopisech tolikrát roztrhaných spojuju slova nespojitelná mám už větu vždycky jsem ji chtěl slyšet a v další vteřině mi ji sebral vítr tvůj milenec se zvráceným chtíčem pokořit vysmát se předeš když ti cuchá vlasy on může bez ptaní a já jen toužit marně tajně a stydět se mně fandí oheň tak škrtni sirkou. nebo dvěma radši a jednou provždy tospalme.
...si mě poválej
po stehnech kašmíru si mě po vá lej jako kubánka hořkomléčná hrst listů tabáku cestou přímouse spoustou návratů od jizvičky na koleni až tam kdedý chá stav beztíže si mě po vá lej a ochutnej doutník s tvou příchutí
víc než jen pocit
písmen přesně pět jedno slovo tvoříto jež značí víc než pouhý jeden pocit
o ztracené kámásutře
ležícelá vlhkána louce půjčených rozkošíotevřenáa na lotosovém květují medituje slimák
besame mucho
čas nejde vzít zpětta síla tě už nepodmanívšakpojď se zamilovat znovujen pro tenhle okamžikflirtuj s mými rtya pak si je podrobpolib měočaruj mělíbej mědlouzepak řekni sbohemjen ještě rozpusť mé srdcepředtímnež odejdeš
besamebesame muchocomo si fuera esta nochela ultima vez.
tak jako tenkrát
tak jako tenkrátkdyž. byl ještě důvoda radostpočítat ptákydívat se na mraky támhle lední medvěd s kšiltovkouvedle plachetnicea klokan s jednou nohou. když byla chuťpůjčovat si cigaretua póry kůže plnit slinamitak jako tenkrátležím na stejným kopcijen. v jiný trávěa snažím sepočítat ptákyzas zkoumat mrakyanekouřit ty cigarety jen do půlky.
dotkni
dotknidotkni se měpřeceale jen pohledemjsem pouhýodraz v řecezkus dotknoutdotknout se měale jen pohledemrukou to nejdeani jemně( neboť )ač sebevíc na dosahprstům tvýmjsem nekonečně vzdálenjima pokud vůbecjsempak jako světlovyhaslý hvězdyjenhvězdy v paměti Zeměpřesto dotknidotkni se mě.
v zrcadle
v zrcadle kaluže
motýl
pel z křídel ztrácí
a na svou naději
na jméně nezáleží
poprvé to mělo být jako
z červený knihovny
dělal jí to
mezi uhlím ve vlhkým sklepě
ve skoroseně
ve skoroseně
pod kusem skla z lupy
brouk bronz pochytá
a někdo to asi schytá.
ani pouta, ani latex
nechci tě polévat horkým voskem
k posteli poutat kovem
ani tě oblékat do latexu
chtěl bych jen
abysme nezapomněli...
skleničky na víno jsme neměli
a úžasnej Merlot
pili přímo z lahve
zneuctěný víno
kapky
svítá další den
na listech
právě odkvetlých tuli pánů
se poddávají
chci se vrátit jako kráva
kdyby se mě někdy zeptal" ten nahoře "( nebo kde vlastně je. )jestli se chci vrátit na zemovšem jako zvířeodpověď mám připravenouchci se vrátit jako kráva. celý den nicneděláníjen šťavnatý trávy přežvykovánína krásnejch loukáchpak domů volným krokems žaludkama plnýma( všema )a tamsi budou hrát s mýma PRSAMA.
lehce lechtivý
v mobilu textovka
od tebe dávno zapomenutá
s prošlou dobou trvanlivosti
s přáním
stará Calexka
tak přeci pláče
naše stará Calexka
pomalu taje
naše souznění
došla slova
bylo to zvláštní
tolik nevysloveného
a nyní
záblesk světla
ty tvý oči...
jsou zrádný jak noc
tmavývíc
nežduše vraha
mě lákají
vzpomínka na prosinec
i když už první petrklíče
v závojích šafránů
zhltaly
slámkou svého těla
na louce půjčených rozkoší
leží
celá vlhká
na louce půjčených rozkoší
otevřená
dost bylo saténu
utečeme od saténu
budeme nevěrní
prachovýmu peří
s jazyky
ve vráskách stromů
objímá stromy
a nesmrtelnost hledá
v jejich vráskách
passé de mode
umrzly kytky
ajá se zas oblíkám
do husí kůže
i když už dávno vyšla z módy.
"francouzák"
u hořkýho kafe
v šálku s patinou života
a popelníku
v němž umírá další cigareta
zkouška z gyndy
na sedřeným gauči
se ženou
(už po přechodu)
a sami
tvé rty lžou, když líbají
skrývají se
pod maskou
tmavě rudýrtěnky
od Diora
krutá
zamiloval se
bláznivě
však chtěla důkaz
lásky
Hledání duše
strhal z ní malou černou
a povalil ji
na lavici obžalovaných
s nebesy
...tím vším mi lžeš
každou chvíli si na rty pátláš
banánovej lůj
(nesnáším tu vůni)
a pak mi lžeš
okřídlený klitoris
gigantická můra
přitahovaná světlem
pronikajícím žaluziemi
tloukla do okenice
včely v medu
Máš kolena od medu
a na nich
v něm
včely přilepený
Selhání
Zeptej se mě jaký je to pocit
cítit se jako tvé selhání
tak krutý.
spalující bolest a zlost
Takhle ti to sluší
Rozmačkám v ruce
hrst malin
až budu mít krvavý dlaně
jako svý srdce a duši,