Verzatilka pro Nic

strhující poetika paskvilních tvůrců

hraje si na obtloustlou holku nedonošených let

kreslící verzatilkami nahou krásu mládí

- uhlové kresby roztroušené ulicemi válí se

po podrážkách sečtělých lidí, aniž by jedinkrát

zavadili svým ostnatým pohledem o masovost této akce,

žížala vytáhla žihadlo z prstenů svého těla, tiše ho objala

a zabodla zpět do žil dětí odchovaných pískovými hřišti sídlišť

cucaj si tu ránu svým minimálním jazykem

jak kdyby šlo o cukrárnu lízátek přes ulici plnou

zrádných a špatných a tolik lákavých kanálů

jež by si s tebou

chtěly hrát...

Nic