Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěkdy se musíš ohlédnout
13. 09. 2005
2
0
1673
Autor
Bechtin01
Hrajeme si na věčnost
propadáme ztrácejícím se časem
uhýbáme vyvolaným nářkům svých obětí
co jsme zač
hromady
smetiště které zakládáme
ze svého naslibovaného štěstí
se objevují na každém rohu ulice
tvůrci umělého mléka
básníci věcí kolem nás
jezdci pokračující v riskantní jízdě
pobíhajících hladin udivení.
Nevěřil jsem a vzhlédl
na dno oblohy
pak do kronik,
když zavřel jsem
prach se rozletěl vstříc stopám
dalších dějin....
sklenář: v tomhle případě si vedle,musíš se dívat za slova, je to o iluzícccch.ale díky za zastaveníčko.
vesuvanka:děkuji moc za TIP, jsem rád , že se ti líbila.
tanec: díky moc za TIP, jsem rád , že tě oslovila.
ostatní: všem díky za názor, mějte se .
uhýbáme vyvolaným nářkům svých obětí
co jsme zač
hromady
smetiště které zakládáme
ze svého naslibovaného štěstí
báseň je pěkně napsaná, k zamyšlení, oslovila mě moc.... TIP
Co jsme zač, hromady smetiště, které zakládáme.Tak to je vážná věc.Každý se má někdy podívat do kroniky minulosti a divil by se co se z nás stává.Pomalu a jistě budeme jen to smetiště.jak materiálně, tak i naše osobnosti kamsi zapadají, jako kus odpadu.Škoda, že jsem nedokázala napsat něco takového, jako ty.Stále nevím jak to ze sebe vydolovat a pak si ji přečtu od jiných./od tebe/Jinak prácička je na TIP.To je jasné!