Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePravda Pravdoucí
20. 01. 2001
0
0
822
Autor
niki_niki
Pro mou nej. kamarádku Petruš
Já vím, že to píšu pořád dokola,
já vím, že to všechn už víš,
ale je to prostě pravda holá,
proč to zas píšu, asi se divíš.
Tři sudičky, když u mě stály,
ptaly se mě:"co tu chceš?",
s mým posláním si hrály,
říkaly mi samou lež.
Prý budu mít mnoho úspěchů,
budu slavná, krásná, bohatá,
od tebe teď potřebuju útěchu,
měla jsem mít všechno ze zlata.
Sudičky se vytratily do neznáma
a mě tu nechaly, ať si sama poradím,
byla jsi má jediná známá,
a já se snažila ať nezradím.
Snažím se doteď a budu ještě víc,
abych tě nikdy neztratila,
to jediné si přeju a už nic,
bez tebe bych už žít nechtěla.
Jsi mi kámoškou, co nezradí,
vždycky ti můžu věřit,
jsi má sestra, co poradí,
vždycky se ti můžu svěřit.
Jen se bojím, že za pár let,
budeme mít každá jiný svět.
Udělám všechno, budu se prát,
aby se tak nestalo,
hlavně to nesmíme tak brát,
vždyť se ještě nic NESTALO!
Tímto tě vítám zas mezi námi,
chyběla jsi nám všem,
celý život je před námi,
čeká někde venku a za ním teď půjdem.
Jo??