Především bych chtěl připomenout

Že tvorba má být svobodná

že kritika nemá žádnou váhu na výsledek

že ocenění jsou jen bonbónkem,který chutná sladce,leč nic zvláštního nedopřává

že imbecilita dnešní zkomercionalizované a pozérské doby musí jít na nervi i největšímu flexibilátorovi

že příliš mnoho slov nemusí nic znamenat,naopak mohou být naprosto nicotné

že zdělení,přesahy a poselství jsou prioritnější než blátolivě vyšperkovaná forma a pojetí obsahu

že každodenní čučení na realityshows jest degenerací jedné degenerace,které již o moc nejde

že politický kreténismus je všeobecný,jak v pravicových,tak v levicových kruzích."středové"nevyjímaje

že nemá cenu se babrat příliš za výsledkem,je lepší se vést instinktem a poslouchat Iggiho Popa

že zneužití jazyka a mimořádných výsledků je hloupostí samotných zneuživatelů

že už je po krk tento svět pastýřům ze skelného lesa

že již se ztrácí ten ryv,který by byl alespoň trochu pozitivní v tomto nespravedlivém kolotoči

že už nic nemá cenu

že snaha není

že je to tak

že vy taky?

že by?

že?