Písmák Medúza X
A čas se zas
tak medově vleče.
Po stezkách Bohyň,
po stescích mužů
Medúza IX
Nesnáším feministky.
Kradou,drzé straky, rády
identitu mužům svlasy, jako s hady
kroutí se, při lži přistiženy,
Medúza VII
Zbabělci.
Prchají před svědomím,
změtí hlasů hadích.
Tolik toužím po
Medúza VIII
Ach ti hloupí muži
a ty jejich směšné nástroje.
Zaslouží obloudit, použít, odhodit.
Had ztrácí hlavu jen pro
Medúza IV
Přízračné světlo v hlubině
žahá a tančí ta jemná
žena.
Jen beztvaré chuchvalce
Medúza III
Na štítuzahlédla krutost,
chlípnost, zbabělost
lháře.
Zhrozí a překvapí
Medúza II
Půl žena, tři čtvrtě dítě
nedáš-li pozor
zkamení tě.
Půl dítě, tři čtvrtě žena
Medúza I
Žena se rozhlédla
a nikde nikdo,
jen kamení.
Zuřivost vočích
Kur víííííííííí
Ta postarší koroptvička
od líčidel bílá líčka
líčí, líčí na zajíčka
oka, oči kočičí.
Hodina pravdy
Pamatuješ, jak si mi pod balkonem zpíval árie
a vedle mne, za závěsem, se potají smála máma,
jak si na hladinu kaluže chtěl vyplivat mé jméno,
jak sis do pusy nacpal tři a třicet zapálených cigaret
Ač nevěřím v princip kolektivní viny
"Pojedeme na stanici metra, jedenáctkou“, instruoval rozjívené klubko germánů šedovlasý elegantní pán. „Šedesát let po válce a zas jich tu je jako much“, pomyslela jsem si. Přijížděla sedmička. Věděla jsem, že mohou jet i touhle tramvají, že je to dokonce na metro blíž.
Tak už se nám zase krátí den
Tak už se nám zase krátí den,řekls a položils mi ruku kolem ramena já se trošku otřásla. Představila jsem si, jak si do té ruky bral všechny ty slizké žáby a hady,jak si je na pitevním stole zkoumal(skoro tak důkladně jako mne poprvé)a sepisoval o tom poťouchlé protokolykteré čtou jen ti,co vědíže do nich vždy zamontuješ nějakou tuhvězdu, rosu, píču nebo pomněnku. Procházeli jsme se po břehu chřadnoucířeky, tekly v ní zbytky léta a opalovacích olejů jak duhová volská oka,a ty si mi vyprávěl, že jednou určitěobjevíš nějaký neznámý druh žoužele apojmenuješ ji po mně . brrrr.
Skeptik/septik
Nadále plotice, víc ne štika
bělostnou keramikou zn. JIKA
proud žene zbytky lásek letních
rozbředlé cáry - papírů toaletních.
ChameLEOn
Pohráváš si se svou hřívou
jak se sny roztleskávaček
lehce
plonkovou plívou
Podzimní motlitba
Nechť slunce nahoře bezčerný osladiti ráčí,nechť vzplanou zatuchlévyhlášky o zavírací hodině,nechť osvobozeny vycíděné pípy, nechť opět patří lidunechť Českým slavíkem oceněnohalasné pění navrátilců za kuropění,nechť bublinkyve fontáně
psssssssssssssssssss
bazénky hltavě plní,nechť pravda a láskanad pravdou a láskoubezpečně a bezuzdněvítěziti umínechť krkolomné letní vztahybez bolesti hlavyv rána kalná všumí.
Jo a taky, ať už jsou tu zase prázdniny.
Polyp si
Polyphoní melodie mobilu vyhrává„kdo uteče, vyhrávátradá, tradá,mívá rád a mokrá záda“.
Upleťmu ponožkunajeho panožkuNespleť to. Otři o rohožkuspojku i předkožkuk předpeklí předložku.
Polyp jsitakpolib si.
Setkání XXX-tého druhu
Už nebuuď netečnápohanko úsečnázkus býti tečnouv ohnisku dotekůmých prvních setkáníX-tého druhuBeruško sedmitečná.
Padalala
padalalami hlavapadalalana starou nočníkošileli
padalalahvězda rannípadalalapřání by byloale není
padalalavlčí mhapadalalabásničkyv klíněvlhce ukrývala
a mě bylonáhle lala lala lalahlasitě jsem zpívalala
Bílý princ, černá díra.
Do černé dírymojí nevírypostupně a potupněnenávratně vtaženy:
Ježíšek, čáp s vránou, co v uzlíčku za letu se jim cosi vrtí. Smrti nedotknutelnost. Spravedlnost. Poslední vlasy otce vševěda, a posléze i jeho vševědnost.
KrokoDilíBulíSlzy
íí ulí Bulíí Bububulí bulíí jako po cibulííí ulíííííííít knoflííííík dilííííííít řešííííí meže žeže hřešííííííííííííííííííííí hrošíííííííííííííííííííí hošíííííííííí Bulky bulíííííííííí Bulky bulíííííííííí kroko Dílííííííííííííííííííí dílíííííííííííííííííí šííílííí Slzííííí slzíííí slzííí slzy slzy slzy slzy slz slz sl s