Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRanní ptaní
23. 09. 2005
2
0
910
Autor
jarokova
Každá báseň
je tesáním si sochy
krajně sobě nepodobné,
cožpak slova
mohou zobrazit
co jsme?
i bůh je mystérium.
Ale v noci
děláme úlitby
v podobě nevysvětlitelných
snů.
Vše bylo řečeno
jen občas se zahledím
do dálek minulosti
abych měl v sobě to mlhavé
jasno,
proto neusiluji o velké věci,
malá radost
je stejně dostupná jako
nenadálé štěstí.
Děsí mne vzdělanost,
držím se při zemi,
držím se sám v sobě,
nechci ani mnoho znát,
chci jen pochopit to
co vskutku je důležité,
co zamlčet, na co se ptát.
Když sním,
jak živý jsem?