Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak trochu osvobozená
25. 09. 2005
7
0
1631
Autor
Siral
Dvě víčka
nehmotné nebe
lehká zem
Dva koutky
sůl hvězd teče
od východu k západu
To je to oko Boží
oko pravdy
oko prázdnoty
Plují skrz něj mraky
snílků
A na nich blázni
už dávno vědí své
S trpělivým úsměvem
Podívej
Mávají nám
příteli
nehmotné nebe
lehká zem
Dva koutky
sůl hvězd teče
od východu k západu
To je to oko Boží
oko pravdy
oko prázdnoty
Plují skrz něj mraky
snílků
A na nich blázni
už dávno vědí své
S trpělivým úsměvem
Podívej
Mávají nám
příteli
(bá)SNíLEK
25. 09. 2005
kondenzační čáry se tvoří za letadlem ve velké výšce, takové ty bílé stopy třeba za tryskáčem...
brusle... moc krásnej obrat, duševní potrava na týden
a křídla jsou klišé
protože se nám vždycky líbí to
co nemáme
já děkuju
ty nemáš zač
(bá)SNíLEK
25. 09. 2005
tip! kdybych se teď podívala do svých očí, jistě bych viděla to, o čem píšeš - jako jejich součást...
Když tohle vidím malovat po nebi, bruslila bych taky, i když to neumím. Krásně jsi to napsal. - tip