Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezase jeden konec
27. 09. 2005
0
0
823
Autor
MMuf
Nazdar
Nebo asi jsem měl napsat už nikdy tě nechci vidět? Ale nic takového bych ti napsat nemůžu . Na jednu stranu na všechno chci zapomenout jako by se nic nestalo chci žít dal ale ono to nejde. Musím na tebe pořad myslet pořad dokola přemýšlím kde byla chyba co jsem měl udělat jinak nebo co jsem neudělal..a proč vždycky to končí takhle. Myslím že trocha víc upřímnosti a dověděl bych se že jsem sice moc super ale jsem strašně nudný a podařilo se mě tě unudit k smrti co? Škoda že v našem vztahu jsem byl zamilovaný jen já..a to až moc. Víc než jsem si to dokázal připustit. Než jsem si uvědomoval.
Ted už nemám na nic chuť všechno bych prodal a koupil si nový život už mě nebaví ta zaběhnuta rutina do školy chodím už týden a zda se mě to jako rok..už ať je konec ať je všeho konec.
Nevýš kde se dá koupit nový život? Klidně i na splátky.Moc často věci nevzdávám ale život bych vyměnil klidně za krabičku šňupacího tabáku. Měly jsme se strašně moc fajn. Ted se mam hůř než pes našeho souseda. Ale to přejde za rok za dva.Najdu si skvělou práci koupím si ženu a budu žít jako všichni kolem mě stane se mě ten nudný společník nad půllitrem piva.Je to ohavná představa chmurných dnů. Asi právě prožívám svou depresi svou první soukromou depresi
…a nikomu bych jí nepřál!
Nebo asi jsem měl napsat už nikdy tě nechci vidět? Ale nic takového bych ti napsat nemůžu . Na jednu stranu na všechno chci zapomenout jako by se nic nestalo chci žít dal ale ono to nejde. Musím na tebe pořad myslet pořad dokola přemýšlím kde byla chyba co jsem měl udělat jinak nebo co jsem neudělal..a proč vždycky to končí takhle. Myslím že trocha víc upřímnosti a dověděl bych se že jsem sice moc super ale jsem strašně nudný a podařilo se mě tě unudit k smrti co? Škoda že v našem vztahu jsem byl zamilovaný jen já..a to až moc. Víc než jsem si to dokázal připustit. Než jsem si uvědomoval.
Ted už nemám na nic chuť všechno bych prodal a koupil si nový život už mě nebaví ta zaběhnuta rutina do školy chodím už týden a zda se mě to jako rok..už ať je konec ať je všeho konec.
Nevýš kde se dá koupit nový život? Klidně i na splátky.Moc často věci nevzdávám ale život bych vyměnil klidně za krabičku šňupacího tabáku. Měly jsme se strašně moc fajn. Ted se mam hůř než pes našeho souseda. Ale to přejde za rok za dva.Najdu si skvělou práci koupím si ženu a budu žít jako všichni kolem mě stane se mě ten nudný společník nad půllitrem piva.Je to ohavná představa chmurných dnů. Asi právě prožívám svou depresi svou první soukromou depresi
…a nikomu bych jí nepřál!
Omlouvam se za hrubost...chtěl jsem je parodovat Bendrovu hlašku z Futuramy
klideček, jsem rad za každou kritiku...at se týka čehokoliv..klidně i mého plechového zaTku (checheche)
Čokoládová
27. 09. 2005
2 dny, 2 měsíce, 2 roky - to jsou stádia zapomínání a zklidňování rozbouřené mysli. Ale bolet to bude furt.
Tohle není povídka, spíš adolescentní zápis do deníčku. Jestli nejsi adolescent, tak ho dobře imituješ.
T.
Taky se mi hlavou honili podobné myšlenky. Postupem času se to uklidní a možna i zapomeneš, ale jakmile ji zase uvidíš tak se rozpomeneš a bude to znova bolet.