Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBabí léto
30. 09. 2005
0
0
573
Autor
Mel_mel
Kopečky jsou zahalené v oparu
a ráno
jeden po druhém odhaluje nám
babí léto míjí
srdíčko úsměvné a plné rozmaru
otvírá touhu, sílu, něhu,
ztrácí klam
neb i když den není,
jak z obrázků Lady
...
a může mít v sobě mnohé,
ba i klady,
jen musíš umět pokleknout
a vzít jej do dlaní,
nežádám nemožné,
nenutím tě k rouhání
jen otevřít oči
a vnímat cit
hodiny teď bijí
láska,
přec musí žít.
a ráno
jeden po druhém odhaluje nám
babí léto míjí
srdíčko úsměvné a plné rozmaru
otvírá touhu, sílu, něhu,
ztrácí klam
neb i když den není,
jak z obrázků Lady
...
a může mít v sobě mnohé,
ba i klady,
jen musíš umět pokleknout
a vzít jej do dlaní,
nežádám nemožné,
nenutím tě k rouhání
jen otevřít oči
a vnímat cit
hodiny teď bijí
láska,
přec musí žít.
Vtírá se mi pocit složitosti. Kdo co koho mijí?
Není mi vhod odkaz na Ladu; jeho obrázky jsou pojmem a vlastně na tom tvá báseň ztroskotává. Přestává být svébytnou, protože ihned jsem si vybavila jeho ilustrace a i kdyby byla tato báseň na deset stránek, pořád by nepředčila můj dojem.