Bohdan

Budu vyprávět o Bohdanu Havranu. Byl to velmi zvláštní člověk.

Jeho matka byla mladá prostitutka, která se bláznivě zamilovala do horníka, jehož životním posláním bylo "uchlastat se k smrti". A tak, si jednoho krásného letního dne vzala Lucie Šupálková Rolanda Havrana. Dostali malý, útulný byteček v Ostravě Svinově. Roland přestal pít a Lucie si našla práci prodavačky v obchodě jménem Eso. Když Lucie 12.3.1966 v 16:15 porodila zdravého syna, zdálo se, že rodinnému štěstí už nic nechybí. S malým Bohdanem však přišli i starosti. Roland brzy začal pít a rodinu opustil. Livie propadla zoufalství. Nemohla sebe a svého syna uživit, a proto si opět začala přividělávat "po nocích". Zákazníky si vodila domů. Nevěděla že je malý Bohdan častokrát sledoval klíčovou dírkou.

Roku 1973 začal Bohdan chodit do 6. Základní školy Kosmonautů v Ostravě. Byl to velmi bystrý žák, jen trochu lenivý. Nebavila ho Ruština. Stejně jako celá jeho třída byl v letech 1973 - 1976 členem Jisker a v letech 1977 - 1980 byl Pionýrem. V roce 1980 dokončil osmou třídu a tím i základní školu. Byl přijat na Střední odborné učiliště Vítkovických železáren a drátoven, obor obsluha vysokých pecí v Ostravě. Roku 1984 získal výuční list.

Krátce na to zavřeli jeho matku za krádeže.Bohdana už v černé, tolik nenáviděné Ostravě nic nedrželo. Odcestoval do Prahy. Chtěl začít žít nový život. Chtěl pracovat. Chtěl se oženit a založit rodinu, ale nebylo mu souteno ab žil spokojeně.

Bohdan byl sice vyučený, ale nemohl v Praze najít vhodné uplatnění. Bydlel na ulici, bloumal Prahou a žebral. Brzy začal pít. Jednou v noci ho náhodný kolemjdoucí, Šimon Nekvapil, našel mrtvého nedaleko rozhledny na Petříně. Přivolaný lékař řekl, že zemřel před několika minutami. Zemřel na chřipku. Měl AIDS. Jeho matka byla HIV pozitivní ještě předtím než se Bohdan narodil. Dne 31.7.1988 obdržela Bohdanova matka do vězení tlegram kde stálo: Bohdan Havran zemřel v Praze 25.7.1988 ve 21:50 stop na Aids stop. Livie se nervově zhroutila. Brzy na to zemřela i ona. Na Bohdanův nuzný pohřeb v Praze nikdo nepřišel.

Když Bohdan naposledy vydechl, já se poprvé nadechla. Proto o něm píšu.