Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTaxíkem na konec dálnice...
10. 10. 2005
0
1
2711
Autor
Zelenej_Raul
Koupili mi taxíka na konec dálnice
A já v něm seděl a tajil dech
Přede mnou polární záře, zuřila vánice
A sníh tál na svodidlech
Koupili mi taxíka na konec dálnice
a já z oken, jak z prázdných očí, pozoroval svět
Ostatní taxíky jak hučíce, supíce
Snaží se konečně (k cíli) dospět
Svět je jen půjčovna taxíků
za pětku dostaneš pár vteřin života
Všichni v nich jezdíme, na sebe troubíme
a kolem nás je překrásná nicota
1 názor
Dvakrát moc mi to neřeklo, ale asi to bude nějak souviset s tou Tvou záludnou otázkou...:)
to určuje podíl mouky, vody a odpadu?
no, ještě že je nepečeš......... :)
Zelenej_Raul
17. 12. 2005Zelenej_Raul
13. 12. 2005
fajn, takže jsem si vyplácla plíce zbytečně, myslím u "kroku", tedy alespoň co se rohlíku týče :))
takže domluveno, solenej a bez kmínu....
Zelenej_Raul
04. 12. 2005
místama ti skřípe rytmus... a některý výrazy mi tam vyloženě nesedly (hučíce, supíce, spojení překrásná nicota)... potenciál v tom určitě je, jen by asi chtělo ještě trošku máknout na zpracování...
Zelenej_Raul
29. 11. 2005Zelenej_Raul
29. 11. 2005
fajn, beru, alegorie..?
nelíbí se mi to s tim troubením, příliš naivní, jak to zní, troubíme...
i still dont know what i was waiting for
and my time was running wild,
a million dead-end streets.
..jak zpívá bowie