Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Smrtící osud

26. 01. 2001

1019

Autor

Erogonth

Řekněte tomu volovi a nafoukané lemře: Kdo se chce vyhnout osudu, ten jednoduše zemře !

Za ruku Osud vede si pomláceného kluka. Dávno už smrt ho neděsí, žije si vlastní muka. Za oknem stojí černá laň, z ní bílá paní stojí, a natahuje k němu dlaň a on napřahá svoji. Však Osud již ho táhne dál přes oheň, sůl a střepy, o něž si tělo rozerval - však k bolesti je slepý. Za dveřmi zpívá krásná tvář. Krásná, jak světlo ranní. A kolem úst má svatozář - je dívka, je i paní. Však Osud dveře zavírá a kluka pod krk chytí a chlapec žalem umírá a slyší koček vytí. Tak jako blesk tne do sudu, tak tvářé k zemi padne. Vyrve se z rukou Osudu, což nikdy není snadné. Po podlaze se odplazí a na záda si lehne. Pohlédne vzhůru - odchází a už se ani nehne. Dívá se v strop už hodiny a srdce se mu sevře, víčka mu oči zastíní, víckrát je neotevře...