Písmák Písnička pro mýho psa.
Za městem, kde už okapy
zarůstaj rzí a mechem,
voní to nocí, hvězdama
a počůraným plechem.
Carovi...
Koupím ti osm kilo prvotřídních koček,
krvavou tlačenku a věnec točenýho.
Na boudu přitluču vyschlou králičí packu,
aby tě ochránila odevšeho zlýho.
Poněkud váhavá
Tak teda nevím, kotě. Vrčíš, nebo předeš.
Drbat tě na zádech a nebo křiknout: "Jedeš. ".
Akumulátor II.
Miláčku, ty jsi moje plochá baterie,nabitá na víc, než jen čtyři a půl voltu. Zloken ti srší přebytečná energie,dvě bílý žárovky ti svítěj do dekoltu.
Kvantový exploze dvou modrejch laserů z očía bludný proudy se ti svíjí v gloriole. I starý kompasy se jen za tebou točí.
I.C.Q.
Po týdnu občasných nálezů,dnes večer trvalý ztráty. Prší a venku se setmělo. (Dial-up má zrezlý dráty).
Pevnej disk hučí jak peřeje,disketám nabíhaj vrásky.
To víš, že se to může stát...
Možná že je to rumem,možná že je to z piva. Minulost žádná nenía přítomnost mi splývá.
Možná, že tvoje smůla,možná, že moje štěstí,v paměti jenom okno,(ty do něj bušíš pěstí).
Ještě tak čtyři ránya zacinkají střepy,chtěl bych si z toho střílet,však patrony jsou slepý.
Hra o králi a Kláře
Pozdní večer v královské komnatě krále Karla. V zlověstné tmě jsou slyšet zvuky krátkého zápasu, jako by někdo někoho proklínal a vzápětí byl proklán. Hluk utichne a za okamžik se ozvou na chodbě spěšné kroky.
Tulení
"Taťko", řekla mi mladší z dcer,
"vezmi nás do cirkusu.
Mají tam slona, poníky,
klauna, cvičenou husu. "
Drozdí.
Ptalo se jednou večer malé drozdě drozdic:
"Drozdice. Kam letíte takhle po tmě . "
"Do Zdic. "
"Opravdu.
Sonet o ranním předsevzetí.
Dnes jsem si při vstávání odhodlaně říkal:Už je čas postavit se aspoň trochu rovně. Stát za svou pravdou pokud možno usilovně,byť se mnou život kam chce neurvale smýkal.
I kdyby samotný Ďas kůži ze mne svlíkal. Kdyby mne každý pod pás mlátil nesportovně.
O kosmickým smetí
Jé. Podívejte. Padá hvězda, slečno.
Či je to družice.
Báseň odletňovací
Těším se, až zas bude září, patnáctýho. To si pak koupím - hned druhej den po vejplatě,pořádnej doutník s špičkou ze sladkýho dřevaa svíčku s vůní zvadlý bramborový natě.
Až se ty kouře večer smíchaj v obejváku,dám si hlt whisky s chutí irský rašeliny,fasády ještě vlažný od babího létavrhnou mi na koberec už jen chladný stíny.
Budu pak z okna chvíli koukat na vlaštovky,jestli už maj na cestu připravený víza,na římse bude sedět unavenej motýl,z křídel mu bude prejskat stará metalýza.
Písmenková
Až vypadaj mi všechny zuby
z paradentózních dásní,
vař mi polívku písmenkovou -
- instantní vývar z básní.
Už kdysi...
Už kdysi, jako mladý tele,jározvažoval ve skrytu,jak schrastit klíče k dívčím srdcím,současně s těma od bytu.
Jak umně splétat do vět slovaa kolik tlačit na pilu,abych moh zkoumat holkám duše,ukrytý v hebkým textilu.
A že rozmarem stvořitele,maj duše v pěkným obalu,většinou jsem se u něj zdržela hloub už to šlo pomalu.
Tak pomalu, že jeden vzorek(mimochodem moc fajnovej),zkoumám už víc než deset rokůa pořád nejsem hotovej.
Meteorická
Když jsem ved milou z hospody
skrz provoněnou alej,
fláklo to se mnou do trávy.
Hned jsem byl takhle malej.
Prázdniny normálního chlapa
Den jak negativ noci vyvolanej v lihu. Lesům jde ještě bílá pára od jedlí. Letadlo kreslí tenkou strangulační rýhua ranní červánky jsou z toho pobledlý.
Beránci houfně mizej k loukám za obzorems nadějí že tam najdou lepší pastviny,město je zahalený potrhaným flórem,skrz kterej vykukujou jenom komíny.
O vlivu křestních jmen na výběr životního partnera.
Všichni si volí manželky
dle ducha, těla, tváře.
Já na to půjdu vědecky.
Dám si červené, dvě decky
Objetní
Až na mě vztáhne ruce neurvalej podzim,
potáhnu
do teplejch údolína jihu Tvýho těla,
a rovníkovejch krajinduše.
Zdrobňujeme s použitím logiky.
Vážení kolegové písmáci. Dovolte mi, abych se zde krátce zamyslil nad další nelogičností naší mateřštiny, kterou všichni mlčky tolerujeme, protože nám již hluboko zakořenila v oněch neprobádaných a pouhou setrvačností fungujících mozkových závitech, které jsou zodpovědné za tvorbu zdrobnělin. Máte pocit, že právě tato lingvistická kategorie je poměrně nezáludná a transparentní. Mýlíte se, a já vás z tohoto omylu vyvedu.
Piktogram
Řešení:
Maminka mi to ušila,
zapomněla to zřasit,
u kraje se to krčilo,
Fatal Error
Vzávodce, ve frontě
na kus smažené ryby
dostal jsem místo řízku
jen hlášení chyby.
Souborově orientované vyznání
Co ti ted budu povi. dat
nerek jsem zadne jine.
Chtel bych te celou zuli. bat
se vsim co ztoho plyne,
Nadzvuková
Vezmu to kolem komína
a nad okapem zpátky,
vykopnu pravou směrovku,
zatočím do zahrádky,
Česko-moravská
Sváděl jsem dívku zMoravy
celou noc, celý den.
Však objekt mého snažení
byl silně oBrněn.
Sonet s rysy nekrologu.
Řekla mi kdysi moje lepší polovice:
"Jdi už mi kšípku stou milostnou lyrikou,
jseš starej kozel, smrdíš pivem, trafikou,
srandy je stebou deset minut do měsíce.
Báseň téměř výhradně kočičí.
Jsou kočky s tvarohem,
jsou kočky povidlový,
jsou kočky rezatý
i kočky jako nový,
Shoda podmětu s přísudkem, aneb: Berme to vážně!
Vážení kolegové Písmáci.
Dovolte mi zde uvést pár mých nových postřehů, týkajících se psaní i/y v koncovkách příčestí minulého.
„…Je-li podmětem mužské jméno životné v množném čísle, píšeme v koncovkách příčestí -i …“, stojí v pravidlech českého pravopisu. Ano.
O tom, jak (mi) děti rozum berou
Řekni mi tatínku, jak kvete černý bez. Má vždycky v létě spoustu malých černých poupat. A kde má jezevec svůj oblíbený jez. Co chodí loupežníci v temném lese loupat.
O vztahu inteligentních manželek k lingvistickému bádání.
Podrobné zkoumání
jazyka rodného
toť u mne jistý druh
závislosti.
Velikonoční blues
Před chvílí mašinfíra posledního vlaku odtroubil večerku na strojní křídlovku, mouchy si v popelníku hrajou na schovku, za oknem z nebe prejskaj tmavý kusy laku.
Na stole puget papírovejch vlčích máků, hnědej a mastnej jako vlasy servírky, obrázky na stěně s flekama z kopírky, z rádia řinčí pochod padlejch funebráků.
Rybička v akváriu plave dolů zády, štamgasti společně zapíjí samotu, pivo má od rána zvýšenou teplotu, je bílá sobota a jaro je zas tady. .
O pejskovi a dvou kočičkách
Vy andělé, jež chráníte zvířátka v domácnosti, slyšte mou pejsčí modlitbu, kňučenou v zoufalosti.
Páníčci se mi zbláznili a v pominutí smyslů, pořídili si holčičky, s žravostí párku syslů.
Mohli se aspoň poradit. Vždyť se to dalo čekat.
Jedno velké poznání o dvou malých holkách.
Jez do polosyta,
pij do polopita,
vyjde ti na sucho plenka.
;-)))
Krátká úvaha nad beruškou z pohledu deskriptivní geometrie.
Často se zaobírám tím problémem věčným,
proč asi slunéčko zváno jest sedmitečným.
Vždyť kolmý průmět všech zástupců toho druhu,
blíží se bez nožiček téměř přesně kruhu.
O počítání oveček a jiný havěti
Čtyři sta huňatejch
bečících beránků -
stejně se nemůžu
propadnout do spánku.
O zahřívání, nejen na těle
Noc zase civí do oken šedá jak záda kočky, z děravejch mraků nad městem snáší se první vločky,
studený světlo výbojek láme se o fasády, měsíc má barvu sklenice od žlutý limonády,
kašlání ptáků ve větvích zamrzá zvolna v tichu, pes přestal vrčet u boudy a zalez do kožichu.
. I já, miláčku, vystydnul jak starej popel z kamen.
Implikační
Pohlédl jsem na Tebe a vytanulo mi cosi o ladných rozvojích funkce |sin(x)| a jejích vyšších (velmi) harmonických.
Zastavila ses a koeficient mé osamělosti začal vyděšeně konvergovat k nule.
Usmála ses a obecná teorie superstrun o jsoucnosti všehomíra zazněla akordem všude hustým.
Oženil jsem se s Tebou a nalezl řešení rovnice života v oboru kladných reálných čísel.
Šílená...
Až jednou v závodce
bez zlého úmyslu
dají mi svíčkovou
z šílené krávy,
Báseň Lyrycká, neveršovaná.
Přicházíš pravidelně
a jistou nohou Lyronauta
šátráš ze zvyku
ve vrstvě čerstvě napadaných slabik,
Krátká rozverná báseň o mimopracovních povinnostech systémového inženýra...
Ptala se mne kolegyně jen na oko lehce: Vážně jsem tak odpudivá, že mne žádný nechce.
V životě jsem nedostala od nikoho růže. Jaká vada na mém těle odpuzuje muže.
Doopravdy nemám něco, co se chlapům líbí.
Pro Tebe, Ty moje Ženská s velkým Ž...
Roky Tě marně hledat,
téměř již pochybovat,
potkat Tě na ulici,
a hned se zamilovat,
O mojí mladé kolegyni...
S mojí novou kolegyní
dostihla mne jistota:
V nenávratnu ztratily se
mladé roky života.
Ženatej má úpal...
Sluníčko někde v horách uhnalo si rýmu, dostalo horečku a snad i zápal plic, doktoři co ho léčí, věří Aspirinu, ono se zpotilo a od toho ten hic.
Do plavek svlékly se i korpulentní dámy a kapři v rybníce maj ploutve zpocený, jestli to nepřestane, no tak Pán Bůh s námi, už ani nebožtíci nejsou studený.
Šunkovej salám se mi zapek do papíru, z piva mi vyprchaly všechny bubliny, paprsky vypálily do mé hlavy díru, a už mě napadaji jenom blbiny. .
O nedoceněné Múze
Nejsem zvyklá o něco si říkat ale dnes poruším tradici, otlačenou mám už zadnici, a nervy mi začínají stříkat.
Než mne potkal, uměl jenom hýkat, teď mu ódy pějí kritici, já však mám jen režnou kytlici, a i tu si pořád musím svlíkat.
Den co den nahatá mu sedět na klíně, večer co večer líbat upocené čelo. Ať si svou inspiraci hledá ve víně.
O čtyřech cudných bohyních
Zdálo se mi (barevně a Dolby),
že jsou u mne čtyři bohyně.
(Takové sny mívám po víně. )
Tulily se, hladily mne po lbi.
Večery na balkóně...
Vítr si nad sídlištěm vykašlává plíce, s funěním hladí drdol rozcuchaný moruše, stříbrný světlo jako od kostelní svíce, měsíc jak odhalený bílý prso Venuše.
do oken v kterejch plihnou záclonový sítě vkrádá se ticho jako při mši svatý v kostele, pod střechou tiše brečí probuzený dítě, v přízemí vrzaj péra nemanželský postele.
hvězdy jak pihy ve výstřihu mladý holky mrkaji na milence opřený o trafiku, ajzboňák v uniformě s barvou tmavý šmolky vrací se z hospody a má pořádnou motyku.
netopýr pohvizduje obehraný hity, toulavej čokl zvedá packu vedle konzumu, a mě se v hlavě bouřej nevyzrálý city.
Po noční bouřce...
Poslední kapky deště čistí městu zuby,
střechy si upravujou načechraný tašky,
kanály u chodníků šklebí černý huby,
s frkáním dochlemtávaj provoněný splašky,
W-omen 2000 - Beta verze.
Věřím, že v dohledné budoucnostiStvořitel světa nám připraví,ve svojí konstrukční kancelářinový typ něžného pohlaví. Nerad bych mluvil mu do řemesla,rušil ho v diskusi s anděly,přesto mi dovolte stručně shrnout, k čemu jsme my, muži, dospěli. Zkoumáním posledních prototypůnašli jsme některé závady,sice nic zásadně závažného,přesto dost k zkažení nálady. Mnohé by mělo být vyřešenov kompatibilitě hardwaru,zvýšila by se tím atraktivnost,snad by to snížilo nevěru.
Ženatej své vdané
V létě, když trochu dříve procitnu a šmíruju Tě v mizejícím tichu,
žárlím na slunce, že i přede mnou, tak důvěrně Tě šimrá na čenichu.
Šťastný, že konečně už vypadlo, (okna jsou nízko a tak v nich nemá stání),
skloním se k Tobě, něžně políbím. Miluju kočičí zaprskání. .
Melancholická...
Až unavené stíny po klekání pokojně ulehnou tvářemi k východu, až na peróně vložíš do mých dlaní, svou hlavu smutnící v předtuše rozchodu,
až se skřípěním rozmáchnuté kosy, jež vrhá jiskry mezi kamení, rozvíří rychlík kapky podvečerní rosy, a krutý výpravčí až dá své znamení,
až uvíznou v mém hrdle jako v hrobě tisíce nevyřčených něžných metafor, vztáhnu svou prázdnou náruč z vlaku směrem k Tobě,
a vzlyknu zcela zlomen: .
Vzkříšení Lazara podle apoštola Jana
J:
Ahoj, Marto, jsem rád, že jsem tady. Vždycky s chutí navštěvuju dobrý kamarády.
Kde je Lazar s Marií a co se to tu stalo. Jsi nějaká ubrečená - copak tě tak vzalo.
O těžkostech básníkova vnitřního usebrání...
Za trochu lásky
šel bych světa kraj.
Fuj, v čem to stojím.
To tu včera nebylo.
Jarní
Sluníčko nestyda si stele duchnu z mraků a zemi ukazuje nahý bílý tělo. Líně se protahuje (zcela bez rozpaků) a dole vše co žije jarem zfamfrnělo . Tak třeba za lavičkou, v trávě svěží barvy, čuchaji roztouženě k sobě mladý krtci, na pouti u Matěje tlustý moučný larvy hledaj si šťastnej domov v perníkovym srdci. V záhoně se salátem zase čtyři šneci, vytáhli z pod ulity svoje slizký těla, i když jsou bezpohlavní , dělaj stejný věci, jak jiná zvířena, co větší štěstí měla.
Tak Ti řeknu...
Tak ti řeknu, holka, že už mě to nudí. Asi byla chyba, hučet do tebe. Zlomilas mi srdce vyvinutou hrudí, když jsi byla u mě, byl jsem bez sebe. Splnilas mi všechna nevyřčená přání, už mi nenapadá, oč bych ještě stál.