Holoubek

Zpočátku měl obavy a teď se létání nezbaví

Holubek na střeše vrká a vrká dívá se jak jiní létají a očkama mrká už stojí na okraji čistí si peří osudný krok dolů provede stěží pořád s obdivem na hejno kouká touha létat jej dolů ponouká ostatní holuby vrkají naň v zápětí skočil staň se co staň roztáhl křídla a s větrem v zádech jeho let má krkolomný nádech po krátkém letu dosedá pln hrdosti létat dokáže již nemá pochybnosti přistál a vzlétne zas to je snad jasné každé začátky jsou těžké a velmi krásné

---