Sbohem...

Sbohem

Kytara……
Wee could feel this way forever

You belong to me….

Hladím konečky prstů zaprášenou kůži plyšového medvěda
Všechno čím jsi mi byl čím jsme si byli se vešlo do kartonové krabice

Oba jsme cítili, že i přes hluboký smutek který nás spojuje je to tak správně.

Nenávidím dnes slova jedné písničky ,,see you soon“
Když vím že to tak brzo nebude

Stál tam v rušné podzemní ulici osvěcované chemickým světlem, bez hnutí, lidi kolem něj proplouvali jako světla aut po temné dálnici,
Bez hnutí, bez dechu
Stál tam a na rtech ještě zůstávala chuť slova sbohem
Díval se za mnou dokud jsem nezmizela
Bez hnutí bez dechu a já slyšela jeho hlas zašeptat do mého ucha ,,sbohem“

Odešla jsem

Odešel



Půle mého života se přelomila jako pečeť beránkova
Nepřála jsem si to
Nemodlila jsme se za to
Nikdo mi ho nevzal
Nikdo si nevzal mě

Jen odešel

V černých řad zástupy

Proč?
Protože jeho srdce puklo, puklo přeplněné



Prázdnotou



sbohem

---