Pochopení ...
A z šedivých pouzder a kašiček
staly se krásné děti
Proti směru hodinových ručiček
vzdávala jsem dervišům hold
všem Malichernostem
Rána mi měkce vytlačují
stopy do soukolí
myšlenek
Skoro až fobií
Zapomínám na schodech své sny .... a jak jste na tom vy?
Na schodech
nechávám
v pohybu
své sny
Revoltující
Principy.
Diametrálnosti.
Načechraná ouška ranních káv.
Ega zbrocená nočními běsy se děsí,
PERLOVÁ
Pak mlčení jen hnojí
zlost
A sevřenými pěstmi
do cizích hrudí bije
Nebyla to láska, ale možná ...
Na "Itálii" nevěřím a přesto .
Strháváme záclony
Tříštíme džbány o stěny
do krve se bijem (poslední z posledních)
Pozor, tady žijí lvi
Strachem mám často
sevřené nohy
V pasti na medvědy
Vím jak chutná tlama hyeny zevnitř
Postní (aneb polodrahokam je taky jen kámen)
Odřezky noci
hvězdy jsou
Dvě Polárky mám nad hlavou
Toulám se
****
Tma ujedla úplněk až na nov
Přesto pes z vedleší vsi
vyje
Je od štěněte slepý
Slečno, vy jste taková herečka ...
Nejvíc se bojí
tmy
Když zhasnou
Herci jdou domů
Na dálku
Pro ten smutek španělských cikánů
všechno bys odpustila
Může ti říkat lásko
I lhát o tvé kráse
"ODVÁTO VĚTREM"
Napsalas Jih proti Severu
a dál ani čárku
Ať už jsme jeli na západ
nebo na východ
Čtyři v bytě a pes
Stačily dva dny
A lezeme si na nervy
Čtyři v jednom pokoji
Ani pes nechybí
Aspoň do Vánoc
Jak vyrůstaly děti z hlíny
/i ty jsi byla mezi nimi/
A když pak Ježíš
Voněl myrtou a kadidlem
To: www.písmák.cz
Snad až zešednou mi vlasy
Hranice
opravdovosti mohou být tenší než
rýžový papír
Po nebi může plout i vodní drak
ROZ/Vodová
Toho jedu,
co jsi mi vlil do žil
A Romeo v tom žádný nebyl
A stejně náruč otvírám
Malé noční lži
Spíš
s tváří obrácenou k Mecce
Dívám se na tebe
Myslím na stromy
Já tebe taky ...
Zabíjím tě prý
Sebou tě zabíjím
A z tvé krve žiju
Takže mi stačí
Balada od zmizelého rybníka
Zvedá se na všechny čtyři
blatská mlha od rybníka Jordán
Asi ho ona
vypila na ex
Krátká životnost psů stárnoucích žen je zarážející
Má ve tváři víc stínů
A za úplňku
už se nebojí noci
/ač z Blat vříská Hlavata/
Otisky
Začala jsem tmou
říkat tomu "domů"
A to není nejhorší
Záclony strhneš
Zasaď strom
Jak chodíš si světem
s magií po kapsách
A nosem navrch
A my tady dole už víme
Neznámému sochaři
Uprostřed praskání listopadu
Větrem přes železný plot
Vyrostl ze dřeva klíček
Vytáhl se nad zem
Dokud dýchám, doufám
Zapomněla jsem latinsky
i "miluji tě" ve 13 světových jazycích
Faust včera konečně pochopil
/nad Ďáblovou biblí/
Ani to není pravý sníh
"Ani to není pravý sníh"
Taková divná zima v tom roce 2001
"Pojedeme horem
pádem je bláto
Takové noci už mi neschází
Purpurově začala neděle
nad rybníkem Bezdrev
Buď bude hezky
nebo mráz
Všem mým domovům
A místa,
kde jsem žila
mi zapustila do žil
kořeny.
"Ta nová"
Ta nová udělala dva miliony chyb
Ze čtvrtka na pátek
je čárkovala
Ale ne do zdí
Sama jsem Hamletem
Zády ke mně
stavíte plot s ostnatým drátem
Je to prý moje
Lví území
Dým nad brambořištěm
Takhle se tančí na špičkách
Labutí jezero
Ve chvílích
mezi umíráním
Autorské čtení v Táboře?
Tak se to všude hemží autorskými čteními. Brno, Praha . A co Tábor.
Písmáci "Táborité" měli byste zájem o takové čtení.
Tvé malé sobecké
A pořád je to o Tobě
3:31 čtvrtek
Nožíkem šermuješ
Krk že si prořízneš
Návštěvní
Čekala jsem vás včera
V hlavě pořád zvonek
A úprk ke dveřím
Nevěřím
Ale opravdu indiánské léto
A brzo začne nový den
Víš, ten indiánský
S modročernými vlasy
protékajícími dekou
Uprostřed noci
Uprostřed nocí
se občas budím
a zapomělá kde jsem
odpočítávám k ránu hodiny
Poslední zamyšlení (na Písmáku)
A jak tu stojíme
ve svých kuchyních
obývácích
a ložnicích
Pod dekou
Šeptali jsme si pod dekou
Ty jsi byl strašně hubenej
a já se styděla za svý tělo
A o deset let pozdějí
... čtení ...
Nebyla jsem tam
když jsi mne miloval
Nebyla jsem tam
když pil jsi z prázdného šálku
KLUB Tonyho BÍŠA
Ještě před čtyřmi roky
bychom se třeba potkali na Čáře
Bylo by babí léto
jako je teď
Kameny
Když v noci nemůžu spát
dýchají mi do tváře mraky
/naducané duchny
od babičky Kristy/
Je dobře ...
Je dobře že ses přemohl
Líbat Jidáše v ženských šatech
Označil by ses
Kdysi rozsvěcela svíce
U okresního soudu 21. 9. 2011
"Kdyby se matce něco stalo,
o malého se postarám"
řekl jsi státní zástupkyni
a na té chodbě okresního soudu
Něco se děje ...
Něco se děje
za zavřenými dveřmi
Tisknu se ke zdi
a srdce by se nedořezal
Universa
Rozbila jsem sváteční
bolesti
Díval ses mi do očí
a viděl celý vesmír v nich
"ÍVER"
Tady jsem v hlíně
hrabala si domov
až do morku kostí
A fontána rožmberská:
Nejde mi mlčet ...
Bylo nebylo.
ale co to plácám.
všichni víme,
že je.
A taky byl jen člověk
Dospěl jsem
A budeme se modlit
Ty víš
-nový song o Otci-
In natura
Sedím u pootevřeného okna
a cítím cukrovou vatu
tady kde umřel pes
a otec mě okřikl
-bez komentáře-
Vtékám se smrti do žil
Ač živote můj
vedle spíš
A já tajně
Jak nahoře, tak dole
Ráno jsem šlasvou křížovou cestou
U božích muk
důležitě smekla
Abřízy se třásly v zářijové mlze
Přestat hrát kostky se smrtí
Přestat hrát kostky se smrtí
Vybratchvíle s tebou
Smíchat
je s přáními
Křivdy?
Tehdy
prvně v životě jsme odložili tváře
a poznali své masky
/vsahat si do srdcí/
Třikrát
. Třikrát .
Petře nepoznaný
Kolem ran slétají se mouchy
A ty si ve vině
Pozdní
Beru tě Lásko do dlaní
jako ptáčátko
S chmýřím místo křídel
Říkam ti
Když oblékáš ...
Když si oblékáš
cizí pohledy
Zachycená okamžikem
v dežaví
Letní slavnosti v S.
Obrací se nebe
jako z překládaného těsta
Tóny
v kostele sv. Víta
Nedívám se nahoru
Nedívám se nahoru
Už od střední školy ne
Ikdyž někdo na stropě
nechal krajíc chleba
Miláčku ... Blbečku
"Miláčku . Blbečku"
Jsi nemoc o které se nemluví
Pokroucený
žiješ si své vlastní světy
Jen tak
Rozevřít ruce jako k objetí
Brát kopce do náruče
a hladit vlasy kukuřicím
že Vím
Tobě...
Často myslívám na tebe
Procházím poli v Elysejích
a vzduch se rozpíná deštěm
Někde tu jsi
Toz Şiiri /V prachu
V prachu
Prach zvířïl se až ke mně
Prý abych naslouchal
Izajíkal se slovy
Co pojilo nás
už není třeba být lepší
posazeny proti sobě zády
dvě voskové figuríny
ježdo ticha skrývají úsměvy
Slib
Vyšeptané tajemství
pověsí vlaštovky do korun
zlámaných grešlí
Dřív než bys řekl to své
Pohádka pro Robinsony všedních dnů
Tam, kde se ze vzpomínek
vykrajují srdíčka
Vstává neosrstěná kočka
Na všechny čtyři
Jak mohli chtít
Čekala příliš dlouho
s nůžkami a metrem
Pokoj širší než delší
vyšlapané cesty napříč
Jako prejt
Mezi řady
nikde nevkládali
A přece zradili
Víc indícií
Pohlazení
Když tě pohladí
i proti srsti
třeba
Důležité je, že se děje
Rozbřesklo se
Rozbřesklo se
nebem protaženým sépiovými okraji
k obratlům horizontu
Zpomalil dech koním před chřípím
Stejná a jiná
pokolikáté
otočené tváře "Domu u opic"
vtáhly tě do svých světů
před a poté
S přívlastkem
Nechal jsi mne
V pokoji na půli cesty
V prostoru mezi časem
a bytím
-Zním-
Pokaždé
když rozezním se
vzpomenu si na Tebe-
Celý den
Zapomeň na Paříž
Ráno
zapomeň na Paříž
Na kávu černější
než kočka přes ulici
První jarní
Když vsakuje se
nejistota do kůže
Jako déšť do kůry
Když pláč dáš Bohu
Noc Underground
Na předloktí první ranní rosa
Ta noc bříz byla nekonečná
Pod taktovkou Johna Irvinga
tříštila se o kolena
Pohřeb ve snu viděti ...
Snad že mne slyší
(host do domu)
Bůh (do domu)
Jen prostřít
Narkóza
Rachot zednických holek
mění se v přesívání písku
na pláži, po níž jsem šla
tenkrát v 96tém,
10.1.2011
Oči pod Táborskou nemocnicí
Se topí v šedi
A k ránu v inkoustu
Přes den pak
Čekám
Odejít
a něco lepšího tu nechat.
Dýchá mi na záda
velký černý pes
Genius loci
Zastavil se čas
na dlouhéroky a zimy
kdy od úst nejde pára dechu
ani advetní rozjímání
Slečna "Selofejn"
Napadlo mě to včera
Jsem kus průvanu v kostele,
když se i farář zachvěje.
Ale víc nic.
Nevycházím....
"Tak jak hokrájíš,
vyjdeš s lidma. "
Rovně a zpříma
krájela chleba
Karneval
Častose pravda
rozpouští v maskách
Promluvíš
a ostatní spí
Pro odpuštění, pro viny (i pro ty, které jsou jen domnělé)
Tolik svíček za tebe zapálila
a lhala: "Už to nebolí"
Dešť s otevřenými zrcadélky .
Dívat se do tváře nepřítele
Už není nic, co bych chtěla říct
Neposloucháš
a hluchý k mým slzám,
mlčíš dokola sitotéž
Na očích pečetě
Kolikrát?
Kolikrát Marcus Iunius B.
obejme přítele C.
Polibek plný lásky
vtiskne
"Takový normální den"
Jak dlouho si slibuju, že si koupím něco na sebe. Co je pro jednoho odměna a slast je pro mne utrpení. Nesnáším nakupování.
Kdejaká prodavačka na mne zírá s blahosklonným výrazem: "Na mláďata velryb nic nemáme.
Cesty domů (1994)
Beránka
pro Malého Prince
jsme zapomněli doma
Ale to nevadí
Zas něco pro naději
Když mi jitro tlačí
na spánek
upilovanou hlaveň
Do kolika počítají
Na břehu Gangy
Byla jsem na tom místě
Jak mi vyprávěly sny
Jen krátce z východní
fronty:
Podzimní zastavení
Víš jak mi voní
světa točení
Listama lípy
žlutýma k zahnití
Cynicky
Kolikrát chystala jsem
přejít se na druhou stranu
Půlměsíc ubýval
Zaříkání drhla jsem na jazyku
Noční oblohou ..... Souhvězdí Panny
"Můj deníčku. "
Po špičkách přichází
Mrtvá
Lesknou se jí oči
Nebo tak něco
Nejsem ta
na niž jsem čekala
dva pohanské životy
bezmála.
Skoro
Jak se jmenovaly
moje děti.
Jejich příjmení
na jazyk vpálí
Podivný účetní
Falešnými lasturami
Vyznáními do vlasů
Přívěsky z falešných křišťálů
rozsekal jsi mne na kusy
Moje antatomie
Až všechnu zlost
vyrvu s kořeny
Zůstanou dřevěné
pahýly
Zříkám se
Duši mi červi prožrali
A vykládej mi stroze
cosi o vnitřní kráse
Tlačí
Kdo se směje naposled?
Ty víš co vzal jsi mi
Kus mne
s pomíjivou
vírou ve štěstí.
Poslední: "Motýlům"
Představte si na okamžik:
Stojíme na prknech
co znamenají svět.
Všichni
Epopejí
Když tehdy hořely
Muchově Podzimu
vlasy až k pasu
padaly měďáky
Izbičky také tiché
Izbičky také tiché
Opírám se o
vzpomínání
Jak jablka
Můj PŘÍTELI...
"Už trvá příliš dlouho
Země nikoho. "
Můj příteli
cizince kůži oblékáš
Odpustek
Na vlastním pohřbu
každou sobotu
kupuju jeden Odpustek
jako Štěstíčko
"Svatí" zoufalí
Usnula má přání
nebo se nevzbudí.
Skácel
chodí po Brně
Dopis, který nikdy nepošlu
Poslala bych ti v dopise
rozhřešení
Velké věci dějou se
a ty u nich nejsi
I po smrti věřím v krásu
"I po smrti věřím
v krásu"
Když tu tak ležím
na asfaltu
"Mejby, Bejby."
Tak ti číslo napíšu
Na ubrousek od aperitivu
Kolik jich bylo.
A není to Fuck.
Koláčky štěstí
Chrastí
Rozlámané
čínské koláčky štěstí
I v nich se hledají
Zamyšlení slunovratné
Sluneční paprsky
se zlámou
o obratník Raka .
Ten korýš není
Májovým koťátkům
Nesmí mi smutek přes okap
Dopletla jsem šálu
na Prvního máje
A zapálila svíčky za všechny
Vracím se (sběročasná)
Vracím se
vlastními stopami
v písku
V hlavě přesýpací hodiny
Jinak se dívat / Inak sa pozerať
Zkouším hledat
jiné perspektivy.
Za oknem bytu 0 + 0
toho nejspíš mnoho
"Tak hraj..."
Žádná slova nebudou dost
Padal jsi na znak
tolikrát
a Tvá smrt měla jméno
Osud pastýřů
Zas tygra k ovečce přivedou
Jak hvězda na východě
vzplane její kůže
Už přes dvatisíce let
Cítím smrt bolet
Cítím smrt bolet
Když podívám se
Do dlaní
Na hřbety
Panovým flétnám
Oblouk večera
spustil oponu
Panovy flétny
hrály všechny .
Mnoho povyku ....
Pak plakal jsi
falešné perly
A taky
. sůl .
Když kouknu do zrcadla
Když kouknu do zrcadla
vidím otce
"Čumíš jak mama.
Chlapy v hospodě
S prázdnou čekat na anděly
-S prázdnou čekat na anděly-
Ruce bolí
Jak sklízela jsem
kyselá jablka
(Pro)zrazená
V tomhle pokoji
s okny k továrně
přišla na svět
spousta lží
Restartovat?
Pocity mají
velkou paměťovou
kapacitu
Kdy jsi šel domů.
Prázdné a Prázdné
Rty maluje ti na šíji
obraz dnešních nocí
a Noci
které nepatřily tobě
Víš jak se staví čas?
Víš jak se staví čas.
Nazuješ staré boty
a nostalgicky projdeš kalužemi
Tam a zase zpátky
Mrs. Robinson
Piju tě s vínem
V hlavě
Vydírám tě fantazií
Touhami
Lastura Venušina
Ty slyšíš tepat
jenom moře.
Vždyť celý vesmír
ve mně spí
Všem Větroplachům
Jen se ptát
Odvrátit tebe
jako nejvyšší hrozbu sebe
Prokousat se silou
"Bojím se o tebe, Kateřino..."
Až přestaneš tančit
Rozprostřou tvé vlasy
Bojím se o tebe
Kateřino
Žnění
Po Smutku zaseli jsme
hluboko do hlíny
Radost
Nejeden korálek
Ptám se
A kdo moje srdce slyší.
Dvě prázdné komory
hrají Ruskou ruletu
Připouštím
Babylónská!
Babylónská
Babylónská
Babylónská .
Křik koupených
Stromová
Vysochals strom
přemoudrý pane
A vzduch chutnal
hořkým stéblem
Co všechno láska může?
Tak hledíme si do očí
a toužíme v nich spatřit
něco víc
A chvíli už, kdy natahujeme
Naděje na první pocit
Málem jsem zapomněla
Jaké je
být s andělem
Ta falešná pokora
"Njene oči"
Občas má oči
plné strachu z mužů
Co si jen tak hrají na válku
Občas má oči plné krásy
Nejsem liška
Teď mi srdce ztěžklo
Stáváš se navždy zodpovědným
za to,
cos k sobě připoutal
Malé děvčátko
A mé malé děvčátko řeklo:
Pojď,
budeme o tom mlčet
A já bych lhala
Bajka o kočce Míně aneb o kom se nemňouká
Kočka Mína už nebývala, co bývala.
Po svých desátých narozeninách, na kterých ani pes neštěknul, se na
kočičích sněmech držela zpátky. Balancovala na hraně zídky a tiše
pozorovala hemžení.
Mlhy Avalonu
Tak plakala jsem
upřímnými slzami
nad údělem Neznámé
A duše .
S láskou ... Sára
Jak chceš zapomenout
na své poprvé.
Ještě ani ani netál sníh
A ledová královna
Jenom tak
Dnes jsem poprvé lhala,
že tě miluji.
A šlo to děsivě snadno
a chladně k tomu
Pro Fridu
Víc neumím.
Než barvy mluvit.
Zkřivěně.
Někdy s předstihem.
Vražedná neděle (Love and Hate)
Jsi můj Obchodník se smrtí
Brousíš po ostří slov
a pořád:
"Já jsem tě nechtěl naštvat. "
První zvuk
Roztočím minci
Kterým mi padne lícem
Slyším tón
Vesmíru
Dne ani hodiny nevíš
Jakou Bůh chodí cestou
A kterou Jeho Syn.
Když půjdeš tudy
Dřív než Oni
Vryl ses mi do klína
Vryl ses mi do klína
když jsem volala tvé jméno
Tolik jsem toužila
být upřímná
Touha Sapfó
Umět tak
vkládat rýmy
do každé věty .
Do almary pandořiny
Minulost nás svlékla
(Minulost nás svlékla
hned dvakrát)
Jsou miliony hvězd
Tak jedna
Ale...
Až mi bude hodně smutno
chtěla bych přijít k tobě
a stočit se do klubíčka
Jako kočka
Všem klišé vzdávám hold
Vejdu potichu
do tvého spánku
Natáhneš ruku
a jen budeme
Na dveřích je vzkaz
Nemusíš chodit daleko
Hned vedle mám
rozestláno pro dva
Dnes v noci
Když se plní sny
Usnuli jsme
vedle sebe
Myslela jsem na růže
a ty na svou první ženu
Lovec
V potůčky se slily
všechny velké sliby
Hráli jsme bláznivě
na Proč, Co a Kdyby.
Za odpuštění prosím
Chtěla bych nosit
jiné jméno
Aby mne nikdo
nepoznal podle tváře.
Klavír
A my jsme měli doma klavír
Stál pod oknem v hale
Kradl místo
A dřevěněly mu nohy
Noční procitnutí
V noci jsem se rozbrečela. Řekl mi, abych mlčela.
Duše mi začala třískat o hrudní koš. Kolikrát jsem slyšela podobné příkazy.
Trojský kůň jinde spí
Navlečeš vzpomínky
jako korálky na nit
Nejdřív je bude nosit
pyšně na šíji
Zas nuda v Brně
Zas nuda v Brně,
léta páně:
. Navždy.
Stává se manou,
Zpět v ráji
Zeslábla noc
a zesláblé touhy
usnuly po našem boku
Adam a Eva
Hříčka ještě hravější
Už jsem
anděl bez křídel
řekl jsi
a já se zastyděla
Až budeš muž
Víš, než budeš muž
budu já už
docela zralá žena .
Budeš mne ještě milovat
Potpouri s vůní lásky
Rozprostřu na stole
okvětní lístky
z dvaceti růží
Sahám na ně
A znovu beránkům...
A pak jednou
až budu spát
promluvím ze sna
a ty procitneš
Najdi mi rým do mé básně
Najdi mi rým do mé básně,
říkám ti, Bragi, dost jasně.
Utopen v utopii Zapovězeného města
Byl jsem uhněten z jiného těsta.
Vedlejší role
Jednou nahoře . Jednou dole
Jen o dvou dějstvích kus
Láska je vedlejší role
Aspirace pokroucených Múz
Prométee ... prosím
Vyrvali mu játra
A po sté a zase
Bolí to.
Bolí,zdá se.
(Sebe)vrah
První věta
která mne jen tak
napadne.
A ty už něco máš
Fotograf
Zetlelo vzpomínek listí.
Šum kolem stránek to jistí
A z každého rohu
skeletu hlavy
Vyznání po pěti dnech a pěti nocích
Rozpouštíš se mi v prstech
a v očích
a i v hlavě slábneš
A příjde chvíle
Má teorie relativity
Toužím po nekonečnu
Einsteine ty bys mi rozuměl
Nebo bys svraštil
zvrásněné čelo
" Ty, který s večerem "
Jsou rána
která nekončí
A v rozevřené náruči
pak hledám tebe
V dešti jsou všechny tváře krásné a ticho před bouří
Zamilovala se.
Nejspíš chybovala.
Málem však uvěřila tomu,
že už pasé je lásce.
Mým bohům a láskám na inzerát...
Dotýkala jsem se vašich rouch
a věrně stála pod pódiem
Když jsem tak skvělá
Proč prolínám se
Než mi zabere Valium
Vaše slova se mi příčí
v prsou
Hnusí se mi
jak na mě voláte
Frigidní nymfomanka
Dýcháme navzájem si dech.
Až jsme bez dechu.
A hodinu trvalo
tření našich těl.
Kdo je zrádce
Čas obrátí se v popel
Dnešek se stane historií
Některý ani to ne
A než se pustím do Hostijí
Nezapomenu (ten kříž si nesu napořád)
Naučila mě první slova
i první kroky
Jak už to dělávají matky.
.
Příliš mnoho "(a) ještě"
Až příliš těžké víno
Ale Bakchus chtěl víc
. plátků růží
A svíce na oltáři
Vzpomínky mění se v čase na lepší
Co chtěla bych ti říct.
Bývaly doby .
kdy chodili jsme s rukama rozpřaženýma
k laskavému nebi.
Alchymista
Řekli jen
že jsi nemocná.
z Jericha Růže
prorůstá ti duší.
Smíření
Tak jsem se smířila
s pavučinkou
na hřbetu dlaně
I s tím že jednou celičká
Dekadentní blondýnka
Zahraj mi Moneta.
Nebo toho s tím podobným jménem.
Obrať Obratník Kozoroha.
A říkej mi "ž-tém".
Okovy
Má na duši okovy.
Ty z chirurgické oceli.
Co jí teď rvou do každý
reklamy.
Asymetrie ženského mozku
Usmíváš se
Trochu
Tak na půl úst
Na sirku
Nešťastně zamilovaná Paní Z.
Zpovídám se,
jako když slzy promění se v led
a roztříští se blízko očí.
Káji .
Ještě a znovu s prosíkem
Ještě nechci přestat létat
Pojď budeme znova věřit na anděly
Dáme zárámovat tu loňskou fotku
Víš, tu z Drahanské Vrchoviny
Staropanenská
Nedotažený kohoutek
odpočítává noc
tlap . tlap
Krájet tmu zorničkami
Žábám a myším
Co zasela jsi
sklidíš
Ale už dnes
nad tebou lámu hůl
Občas ještě touhy
Voněl jsi létem a senem po dešti
A hrozny vpily do sebe neřesti
světa
a vedle tebe volné místo
Deja vu a jiné nepochopitelné rovnice
Točí se život
v kruzích
Až Archimeda
z toho píchlo u srdce
Poslední?
Dám si poslední kávu
a obleču se do lži
Budeš se usmívat
a já nepoznám
Další do sbírky aneb znovu spálená
Byla jsem naivní
a věřila tvým Viděním
Tvým horám Oliveckým
a pouštím prožitým
Házet bible Hloupým
On už tě nechtěl číst.
Osahanou
Touhami obnošenou
Na dveře klepával
Pracovní název: ?
Uvaděčka se podívala přísně
a sykla do ticha jakože: Psst, už to začíná.
Zapomněla, že tahle práce
jí vzala kus sebe a každý druhý sen.
Moje chyba, moje velká, velká chyba
Modlili jsme se u Panen za zázrak
A stal se
A pole byla plná máku
A svině šťastné v žitě
než Pondělí
Cítíš. hlína voní jarem
A má zpověď
se vznáší nad polem
jak pára
Ztracená
Svět rozpouští se v mlze,
já rozpouštím se s ním,
ač v jiné dimenzi.
Voní tu růže
Kleopatra (post mortem)
Potkala jsem Smrt.
Na chodbě Tvého domu.
A neřekla jsem nic.
Dál čmárala jsem svý sny.
Namasté
Vlním se ve víně
Vinu žádnou nemám
Tančím se snědým Šivou
S krásnou Parvati
Víra - vína - vici
Opření o sloup Osudu
spoléhali jsme na zítřek
V krámu s Vírou
hledali všemožné Cesty
Vzpomínka I.
Vzpomínka
Prstíčkem ryju
navzdory dešti
rozměklé bláto
Advent
Advent
Uhrančivé korálky noci
Bolestný výkřik
Aleluja nakreslených
Ležím doma a marodím
Ležím doma a marodím
Spala jsem
Rozbrázděná
Jako měsíční krajina
(N)asertivita
Za sirova po ránu
mě rozkrájel.
Budiž. Jeho Kříž.
A já bych chtěla, aby (ne)věděl.
Esc
Re: krize .
Vím že už nechodím do polí
( a řádků).
Už neznám ani
Slunovratná
Otrhaly sny a stromy zanechaly ladem .
Ty jejichž jméno se šeptá
Prý napřesrok .
Větvemi škubají bezmocí do noci
Zedníkova dcera
Opilá jsem na můru. Po otci svémjá zdědila jsemruce hrubé i přes něhuOpilá jsemsebou, tebou, JímA pořád přemýšlímkudy zeďzvlněnou hlavouprorazím .
Rozverším ...
Rozverším .
Rozverším slova .
jako se cáry snů věší
do vlasů
Horečka
Skleněné hodiny v tajemném pokoji
zlatým kyvadlem ticho zcelily
Barevné nálady na kousky semlely
vrátily čas a zase je spojily
Má múza pláče
Má múza pláče
Pročpak ty slzy
Múzo má.
Dneska i včera
Za půl hodiny
Za půl hodiny jedna
Kouř z prvních doutníků
válí se pod lampou
Odsuďte blázníka
Takové takové ...
Takové takové
Modré je svítání
A já jsem plakala
Tvýma očima
Ztracené
Ztracené
Kávové sedliny
Jakési vesmíry
Ztracených náručí
Amendron
Ač z dálky cítila jsem,
tu bolest z linkování
Někdo už tudy šel
a nahou svojí dlaní
Konce až zázraků
Konce až zázraků
Girlandy na zem dopadnou
Ramena klesnou nám
A já Holka nevěrná
Parky jsou divný místa na spaní
Parky jsou divný místa na spaní
Ach, nebýt tak Sárou
Byla bych vysokou trávou
Do vrtulek stočenou
V zahradách rajských
V zahradách rajských
se utopím ve vínu
Nebudu počítat nocí
A nebudu počítat ani dnů
Do boje
Vzala jsem helmu
z čisté mědi
Proradným mužům
na smrt šla si hrát