Rozcuchaná

Já, oděná v černém,stojíc u oltáře ruku v ruce,

já,kamenný šašek bez emoce,

do tmy touhy zahalená,

slepou láskou opředená,

okradená…

Ty, jak němý vítr babího léta vlasy mi cucháš,

ty, číše jarní vášně,své dno mi ukaž!

Od skla štěstí pořezaný,

krví laně pomazaný,

poražený…

Oni,obtěžkáni nahým sluncem,mnou a tebou,

oni, teplý oheň politý kalnou vodou,

krásnou beznadějí čile spěchají,

pro věčné kry, co nikdy netají,

paprsky schovají,

šeptají…