Hladomor vs. život

Blahobytu si nevážíme,

i když je vzácností.

Z kopýtka rádi si vyhodíme,

bez výčitek, plni radosti.

Rozmařile plýtváme,

bohatě obědváme,

v jídle si vybíráme,

plné ledničky máme.

Co to pro nás znamená?

Jsem z té otázky zmatená,

když si uvědomím, co vlastně mám,

že za celý život, co je hlad, nepoznám.

Nemálo je lidí vyhublých, z oblastí válečných-chudých,

nemálo je bídy a hladu na světě...

Uvědomnění nestačí,

omezení nepomůže k spravedlivé odvetě.

Někdo má zlatá sídla,

hoduje v temnotě a nevědomí.

druhý trpí bez jídla,

umírá, upadá do bezvědomí...

Někdo rozmařile celý život žije,

někdo ani dospělosti nedožije...

Tomu říkám nespravedlnost,

kterou řešit nelze snadno,

milióny lidí sáhli zcela na dno,

a na tom dně pak zemřeli,

a my si v klidu zas prožereme neděli...