Důsledek teleportace

Všichni čekáme na teleportačním stanovišti až přijde naše chvíle. A víme, že ať bitva skončí jakkoliv, my už se nevrátíme. V téhle válce o budoucnost lidstva musí svůj život v jistém slova smyslu obětovat všichni. A našim vrahem není nepřítel, ale naše vlastní zbraň - časoprostorový teleport. Bohužel tahle jedinečná technologie naší éry má jednu nevýhodu. Nedokáže přenést tělo ani vědomí jako celek. Je to jako by někdo někam v danou chvíli zapsal stav vaší mysli (jinak řečeno elektrony pohybující se vaším nervovým systémem), pak vás rozsekal na hodně malé kousky (řekněme molekuly a atomy) a poslal poštou vaše nákresy někomu, kdo by vás podle nich znovu složil a nalil vám myšlenky zpátky do hlavy. I při nejlepší vůli to už nejste přímo vy. Vy jste zemřel. Jste mrtvý. Někdo vás rozpustil v plasmě. Je to jednosměrný proces. Zemřel jste a znovu jste se narodil někde jinde někdy jindy. Ten nový jedinec jste sice vy, ale vy nejste ten nový jedinec. Bytost A přestala existovat a bytost B pokračuje tam, kde bytost A skončila. Bytost B navíc podléhá iluzi, že někdy předtím existovala. To jsou důsledky tohoto druhu teleportace. Bohužel naši vědci zatím nejsou schopni provést kompletní scan těla a stavu mysli bez jejich destrukce. Ani neumí tímto způsobem vytvářet vícenásobné kopie jedinců. Přenos probíhá jedna ku jedné. Jeden jedinec zanikající ve zdrojové stanici rovná se jeden jedinec vznikající v cílové. Nic víc, nic méně. Také i kdyby to šlo, nemá smysl přenést pak kopii člověka zpět, protože to už stejně není on. Tahle technologie má jediný smysl - vojenské využití. Všichni jsme složili přísahu a jsme odhodláni položit v této bitvě život. Hned teď a tady v desintegrátoru. Aby naše kopie nikdy ani nevešla do historie, protože jestli se mise povede, nikdo se o tom nedozví a pokud ano, budeme považováni za nepříčetné blázny. Naše současnost přestane existovat a tak vlastně společně s námi zemřou všichni, aby předchozí generace žila lépe a naši alternativní současníci přestali umírat tak hrozným způsobem, za který může pár jedinců v minulosti, které teď jdeme zastavit dříve než se něčeho dopustí. Přišla řada na mě. Koho jdu zabít se dozvím až v cílové stanici. Možná Openheimera, možná Einsteina... kdo ví.