Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Vzniklo pri prilezitosti jedne velice"povedene" cesty.
Tento den, byl zas jeden z tech, jenz bych zaradil do kapitoly fraska.
Cekani v prokrehlym ranu,
na autobusovy zastavce teto bohem zapomenute diry, s bandou stoletejch.
Jeden se tlaci na druhyho,
jen, aby mel misto u okna.
Uz samotna cesta pripominala cestu posledni.
Z amplionu, ktery byl primo u myho ucha, znela hudba a ja si v duchu predstavoval vlastni pohreb.
Trihodinova zastavka u hranic znamena jen dalsi zdrzeni, na uz tak povedne ceste.
Na podiu se objevuje recnik.
-pachnouci obed
Banda smejicich se ubozaku konecne nalezla motivaci.
Pokracujeme dal ujednanym smerem, ktery se vsak zahy meni.
Nebylo treba hlasovat.
Hudba dozniva a autobus konecne zastavuje.
Arogantni ridic, vypadajici, jako somalsky trpaslik, dava strucne instrukce.
Teplota silne pod bodem mrazu a casu malo.
Petikilova krabice s cukrovim, kterou nese "mi padre", je jen zlomkem toho, o co skutecne slo.
K autobusu pomalu prichazi ostatni prokrehli ucastnici, sdelujici si dojmy.
Zvuk motoru signalizuje odjezd a z primace u meho ucha, se znovu zacina ozyvat libezna hudba.
-"mi padre" sili
Behem teto jizdy jiz stacil diskutovat s celym autobusem, zkompenzovat nazory na ostatni cleny mesta a pozvat si domu 6 zenstin.
Jisty pan Zemanek, jehoz usta pry pripominala kanal, mu vesele pritakoval.
Kdyz konecne dorazime zpet, seniorklub se z pocitem vitezstvi rozchazi.
Prevladaji ve me pocity, jenz se daji slovy jen tezko vyjadrit.
Jedno vsak vim jiste.
Nerad bych jednou dopadl stejne!!!
Písmák