Trápení..

Padnu na kolena a zašeptám tiše
Že smutkem trápí se moje duše,
Sepnu ruce a s pohledem k nebi
...Pomodlím se...

Utrhnu květinu, co zvou ji růží
Pak namaluju portrét svůj tuží
A trny z růže vpíchnu do obrazu svýho lehce
S netečností a trpce
ať to bolí,
rány se přece tak špatně, špatně hojí..

Chytnu za ruku smutek a trápení
Všech lidiček bolení
A odvedu na okraj propasti
--- Jen skočte! ---

Řetízek s křížkem vezmu do ruky,
Bez jakýkoli záruky
Ti jej má ruka na krk pověsí
Má lásko všech staletí!

Vezmu kousek modrýho z nebe
A přidám hvězdokupy a svit měsíce
To všechno pro tebe,
Já budu tvá stálice
...a ve snech budu ti zářit...

Vzdálená a přesto nejblíž budu se ti zdát
Když tajně neviditelná za zády budu ti stát
Obejmu tě a budu cítit vůni tvýho těla,
Toho který já v těch tajných snech chtěla
...A hezky si tě vysnila...