Bolest

ta naštvanost je až neuvěřitelná

lži které pramení odkudsi z nespravedlivé iracionality

jak může citlivý člověk snášet tento hnus

tohle nepatří mezi normálno, ani ireálno

to je oblast nebeské stvůryhodnosti

nechutné povídání o ničem, jež stojí příliš mnoho peněz

od člověka, od kterého to nečekáme

pak příjde ta pověstná disgustace

a je po veškerém ptactvu

nedá se nic dělat, je to všivárna nejhoršího kalibru a třeba proti tomu bojovat

jinak se v této oblasti degenerace utopíme a vyplaví nás na břeh ohořelý pij

to jest to permanentní žití pro nebytí

a starostí není stále málo

jen ta ohromná nespravedlivost volí tak nechutné a nepřijatelné kroky

a my proto trpíme, jsme osamoceni ve studánce ptačího trusu

soběstační ignoranti debilizačních poetik

copak se může toto pokládat za cosi normálního, inteligentního, zajímavého?!

nejlepší by bylo zcela vyloučit veškerou komunikaci a jít do hajan, kde akorát

smrdí starý kočkodan k zblití

proč musí tato životní fraška mít takové hrozivé peripetie, proč se to nedá vyřešit jinak, jinak?!

copak jsme jen lumpové v oroseném poli?

dobrý bože, toto není nic pro nás, to je antipatie, zatracené všechno!

nejlepší by bylo jít směrem k hroší kůži a navléct na sebe oblek z divého hedvábí

teprve pak nastane stoletý klid

a budou se smiřovat i poskokové s liberály, nemocní s chudými, i holoubci s děvčaty a kapitalisté s rybníky