Růže

Růže

Pane pohleďte, ta růže, kterou svíráte ve své dlani, je mrtvá.

 Nestydíte se zahubit tak překrásný život.

Pane, vám nevadí, že jste její záhubou?

 Vím, budete ji darovat ženě.

 Vím, znamená pro vás vše.

 Ale zahubil jste krásu, která kvetla skrze rudou růži.

 To je horší než zabít nemluvně.

Pane neplačte, tiše truchlete nad zkázou, která vaše ruka přináší do záhonu.

 Celý svět utichá.

 Slyšíte? Růže trpí bolestí.

Pane smějte se, byl jste jejím soudcem i katem.

  Ne, nebojte se výčitek, zapomenete a budete se radovat.

Pane ta růže vzplála.

 Rozmělněte její popel do rudého moře.

Pane, a co dostane vaše láska?

 Jen zprávu, že jste dobrý člověk.

A co já? Co já si odnesu z této tragédie?

 Jen vzpomínku. Jen bolest v srdci.

 Jen pláč té krásné růže.  

 (Věnováno Káje, jenž bývala mým štěstím i životem.)