Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Přežití v divočině

11. 11. 2005
3
0
2416

pruhované slunce dlouhý nos kaskáda netrpělivost

„A jestli nepřestaneš žadonit, tak tě prodám do zverimexu,“ pan Hilscher se opět zakousl do rohlíku se salámem a otočil se k fence zády. Takhle si ten kurz přežití v přírodě nepředstavoval. Však to také Františkovi vytmaví. Vzpomněl si na jeho řeči o tom, jaká to bude zábava a jak si odpočine od práce. „Pěkný kulový,“ postěžoval si nejbližšímu smrku a osypal ho sprškou drobků.

Spíš čich než zrak mu napovídal, že se už brzy setmí a okolí jeho spacáku se zaplní komáry, nočními ptáky a bůhvíčím ještě na obchůzce po rajonu. Povzdechl si. Nejraději by se sbalil a odešel domů. Do civilizace by to snad ještě stihl do setmění. Zavrtěl hlavou. Výsměch kamarádů by mu zněl v uších do konce života. Už takhle si o něm mysleli, že je zženštilec, ne-li homosexuál. Musí jim dokázat svou mužnost.

Zavrtal se do spacáku a vážně zvažoval všechna pro a proti masturbace před spaním. Jeho fenka, dočasně zapůjčená od Františka, mu to rozhodování znesnadňovala. Padala na něj deprese, už týden byl v lese bez ženské a potřeboval si trochu ulevit. Ale ten pes z něj ne a ne spustit oči. Chvíli vzájemně šermovali pohledy, poté si vytáhl pravou ruku z poklopce a s rezignovaným povzdechnutím se otočil na druhý bok.

Fenka se natáhla na všechny čtyři a sklonila hlavu. Uvažovala, jak dlouho to ještě bude tomu chlápkovi trvat, než se vrátí domů. Psí konzervy jí už opravdu začínaly scházet. Vydrží ještě den. Pak uteče. Sledovala pohupující se větve a okolní les na ni postupně přenášel svou ospalost. Opřela se hlavou o zem a pomalu přivřela oči. Ještě den…

„Dobrou noc,“ ozvalo se ze spacáku. Les potemněl a komáry, sovy a jinou havěť na noční obchůzce chvíli rušilo jen rytmické šustění. Pan Hilscher pumpoval.

 


evalota47
10. 12. 2005
Dát tip
docela dobrý....

Alojs
19. 11. 2005
Dát tip
na rovinu říkám, že opomenu zadání... ale jinak... jo... šlo to. takový pohodový, nenásilný. *

Jak víš, proti čemu jsem se ohradil a neohradil ? Klídek... Dotaz "V čem ty vidíš atmosféru těch daných slov?" snad ani nemyslíš vážně. Školní nabádání ventilovat názory na to, co a jak chtěl básník říci, se snad převážně nechaly už před 89. :o). Anyway - thanx for your time :).

plovárna
18. 11. 2005
Dát tip
Pod dílem ses neohradil. Klídek. Vážně ten dotaz myslím. Pokud ti konfrontace názorů přijde jako něco, co se praktikovalo jen před rokem 89 a dnes si každý může myslet co chce a není důvod se o to s někým dělit, pak je mi líto tebe i tvého omezeného rozhledu. Díky za reakci :o)

plovárna " žádné "pruhy stínem" nikde nejsou. Ale ono je nepochybně jednoduchý chápat věci jednoduše, že ? :)

plovárna
16. 11. 2005
Dát tip
Chytila jsem se toho, co psal Narvah, když ses proti tomu neohradil. Jasně, že je to jednoduchý :o) Prostě to každej vnímá jinak. V čem ty vidíš atmosféru těch daných slov?

plovárna
15. 11. 2005
Dát tip
Netrpělivost jo. Ale ten zbytek nevidím. Teda kromě slunce, ale to už mě hrozně nudí, jak skoro všichni dělaj pruhy stínem - a atmosféra stejně žádná. Tolik k tomu zadání. Jinak jako povídka se mi to líbí, až na konec. Bylo to příjemně rozjetý, taková originální situace, ale bohužel nic z toho, no...

Narvah
13. 11. 2005
Dát tip
fenka je netrpělivá, slunce je pruhované skrze stromy(zespodu, když na ně pan H.hledí) dlouhý nos udělá na msylivce, až přijde do hospody(až přijde čas..)a kaskáda jako even flow nebo pumpování, teď nevím.. atmosféry je tam plno*

StvN
12. 11. 2005
Dát tip
Za prvé přemýšlím, čí jsi alter a za druhé, že tohle je víc o příběhu než o atmosféře. Problém je asi v tom, že naprosto přesně řešíš hrdinovo dilema a jde víc o to, kde je a co tam dělá, než o to, co je kolem něj ve vzduchu, o tu atmosféru.

Hrdinovo dilema nemá atmosféru ?Zajímavý názor. ¨Mylný, ale zajímavý :-). Atmosféra se, probůh, přece nesmí "popisovat". Ostatně - v některých povídkách k tématu je vidět, jak strašidelně to dopadá. A opravdu nevím, že by se Stephen King někdy zaměřil na atmosféru strachu. Kdepak, on řeší životy hrdinů. A to, co z toho vyplývá, je kouzlem literatury, která - není-li primitivní - neměla by být ni explicitní :-). Myslím, že se pleteš, ale děkuji ti.

StvN
12. 11. 2005
Dát tip
Dilema je totiž problém a ten je explicitní. Má své řešení, ale o to nám nejde. Atmosféra se buduje tak, že popisuješ určitým způsobem okolí, vlivy, rozpoložení. Je to zkrátka princip onoho známého - když chceš napsat, že je někomu zima, napiš, že si zapnul bundu až ke krku - nebo něco v tom smyslu. A přesně, King, co ti víc přiblíží atmosféru? To, že víš, že hrdina býval učitel a vyhodili ho, nebo to, že se ze sklepa ozývá hukot a okenní tabulky se klepou? Atmosféra by měla být o prostředí, lhostejno na hrdinovi, který je ho účasten. Toť můj názor.

V tomhle je tolik zapínání bundy ke krku...:-) Zbytečně se zaměřuješ na zřejmé, méně na to, proč to zřejmým je :-). Děkuju

Dog_White
12. 11. 2005
Dát tip
Chtělo by to víc rozepsat.

Achouvej.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru