Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsem to vůbec já?
26. 11. 2005
1
0
1805
Autor
Budliky
Jsem zapoměn a slast mě nevzrušuje.
Opouští mě víra a přesto mám život rád.
Potlačuji svojí nesmělost ale nedokáži vzdorovat.
Jsem jaký jsem a jsem sebou znechucen.
Uvažuji, ale nedostává se mi myšlenky.
Třídím svůj hůmor, ale nepřijde mi vtipný.
Emoce nekrotím, ale postrádám zážitky.
Jsem jaký jsem a jsem sebou znechucen.
Dokořán otvírám srdce lásce, ale nepřichází.
Vnímám lidské touhy, ale vlastní zadupávám.
Docházími že život mi ze zhora určuje Petr Bezruč.
Jsem jaký jsem, jsem znovuzrozen.
Opouští mě víra a přesto mám život rád.
Potlačuji svojí nesmělost ale nedokáži vzdorovat.
Jsem jaký jsem a jsem sebou znechucen.
Uvažuji, ale nedostává se mi myšlenky.
Třídím svůj hůmor, ale nepřijde mi vtipný.
Emoce nekrotím, ale postrádám zážitky.
Jsem jaký jsem a jsem sebou znechucen.
Dokořán otvírám srdce lásce, ale nepřichází.
Vnímám lidské touhy, ale vlastní zadupávám.
Docházími že život mi ze zhora určuje Petr Bezruč.
Jsem jaký jsem, jsem znovuzrozen.
no jo, to znam, takovehle vypsani u samodestruktivni nalady pomuze ... aspon u me .... clovek by mel psat v prvni rade pro sebe a to ty pises (aspon mi to prijde) ...
Asi si četla některý z mých předešlých výroků, nemám na to psát líbivou poezii. viz. Petr Bezruč Červený květ:((((()))))
copak pesimismus, ten by nevadil, ale ta poslední sloka, ta mohla být klidně vynechaná, první dvě dobrý
Jsem jaký jsem a jsem sebou znechucen...taky prochazím takovým obdobím. Je to nanic, ale zkus si každý večer připomenout alespoň jeden pěkný zážitek. Bude líp a první sloka byla podle mě nejlepší