Laura 2

Líbí se vám další díl?Prosím,pište vzkazíky!!!!!!!! Vaše Pink_princess

 „Čau Same,že neuhodneš, kde jsme teď strávily dopoledne?“

„Že by nekupovat?“

„Co?Jak to víš?“

„No,tvoje drahá sestřička už tady byla  a brečela mi vzadu dvě hodiny.Takže jsem byl plně informován,jak dostaneš co chceš,kolik si o sobě myslíš a jaká si tatínkova roztomilá holčička.A…..“

„Nepokračuj,znám to za ty roky nazpaměť a nehodlám si tím zkazit den.“konstatovala Lorra

„Souhlasím,za chvíli jsem u vás!“

„Mini už mě štve,ta její hořkost….Není jediná,která vyrostla bez matky a v chudobě.Sedneme si do stínu ,ne?“

„Jo,pojď,ale taky pochop to,že tvoje maminka žije a ty se nejspíš po prázdninách rozjedeš za ní do Anglie.“

„Jo promiň,nechci si před ní hrát na primadonu,ale štve mě,že se ke mně celé ty roky nechová alespoň trochu přátelsky.To je jedno,jdeš zítra k Margaritě?“

„Asi ne,slíbila jsem Becky,že ji pomůžu s Fredem a když ani nemám s kým tak tobě a Samovi nebudu dělat křena.“

„Jo,ale mě to nevadí vždyť víš jak to mezi námi je a ty si moje kámoška,ještě si to rozmysli!“

„Tak co,v kolik se sejdeme Lorry?“vyhrkl Sam,který měl na chvíli volno a tak hned běžel za holkama

„No,tak jako vždycky v osm u tebe.Hele podívej co jsme ti vybraly na nákupech!“Lorra vytáhla z tašky super moderní džíny a volnou košili s havajskými motivy .

„No sice je možná ta košile trochu moc křiklavá,ale tobě bude zaručeně slušet.Já na tebe myslím pořád!“

„Lauřičko,Ami vy jste moje poklady,fakt díky!“rozzářil se Sam a objal je.

 

Když za hodinu odcházely ještě pořád měl výbornou náladu.Ami šla domů,aby si vyzkoušela všechny modýlky,které jí Laura koupila a Laura zamířila také domů,protože si chtěla částečně udobřit sestru a tatínkovi předat také malý dárek.

„Mini!Otevři mi to jsem já Laura!“ nic

„Dominique  nebuď protivná,tvoje sestra Lorra-ten sobec-jak o mě s oblibou tvrdíš,ti přinesla dárek!“I když věděla,že tohle na ni nezabírá nechala jí hnědé tričko a khaki minisukni za dveřmi,které se otřásaly pod rytmy vášnivé samby a rumby.Dominique byla uzavřený člověk,ale v hudbě,kterou poslouchala se odrážela její pravá tvář.

Schylovalo se k bouřce,a proto Laura uklidila všechno z verandy a nezapomněla ani na své dva věrné papoušky,kteří měli za domem velkou voliéru.

 

Kdysi je dostaly Lorra a Dominique k narozeninám,které měly náhodou ve stejný den s rozdílem čtyř let.Už tehdy byly sesterské spory občas vyhrocené a tak je Tommy rozdělil:

,,Ten červený se jmenuje Lorry a je tvůj zlato,ale bude se o něho starat Mini.A Dominique je majitelkou Mini,ale Lorra si ho bude střežit jako oko v hlavě.“

Děvčata byly sice tehdy protivné,ale tenkrát dokázali vyřešit jejich spory obyčejní dva papoušci,ale nyní už to bylo daleko těžší.

 

A protože měla Lorra úžasnou náladu zalezla si do pokojíčku,pustila si oblíbený mix a se zavřenýma očima začala snít o Londýně  a jednoduše relaxovala a užívala si sebe samu jako už dlouho ne.Jako by rázem zapomněla na všechno učení,které ji před týdnem tak trápilo.Teď byla volná.

V šest hodin se vrátil tatínek a tak Laura seběhla svižně dolů s balíčkem překvapení.

„Ahoj tati, jaký si měl dnes den?“

„Ahoj Lorry ušlo to,ale poslední dobou máme čím dál tím míň práce.Doufám,že firmu nezavřou,protože shánět v Nairobi práci je téměř nemožné.“

„No,koupila jsem ti něco ,co ti zaručeně zvedne náladu!“Lorra položila před otce zelený balíček s bledě žlutou mašlí.
,,Holčičko neměla si mi nic kupovat,vždyť já nic nepotřebuju.Děkuju.“Tommy se vřele usmál

a začal dárek rozbalovat

„ Myslím,že se ti to bude líbit……..“

„Panebože,kde si je vzala já je sháním léta!“Tommy s překvapením zíral na cédéčka Frediho Mercuryho a Elvise Preslyho.

„Nikde je nikdy neměli,kde si je koupila zlato?“

„Tati,neměli je u nás ve čtvrti,ale v jednom obchůdku na hlavním náměstí mají většinu tvých oblíbených zpěváků a kapel!“

„Díky si skvělá!Mám tě rád!

,,Já tebe taky,tati!“

„Mini dáš si něco k večeři?“ „Jo tati,já pak objednám všem čínu.“

„Líbili se ti ty věci?“zeptala se skoro neslyšně Lorra,ale ve velké kuchyni to tak neznělo

„Neměla si za mě utrácet,ale protože předpokládám,že teď tvoje šatní skříň praská ve švech ,nechám si to.“řekla arogantně Dominique a chystala se vyběhnout nahoru se sklenicí pomerančového džusu Otec ji však zarazil.

„Vrať se a poděkuj okamžitě sestře,že ti koupila něco ze svých peněz!!“

„Díky,stačí?“

„Ano,pro tentokrát,ale příště si mě nepřej!“

 

V pátek Lorra vstala brzy ráno,upravila se a začala poklízet domácnost,která už volala po úklidu.Když měla hotovo usmažila ještě na venkovním grilu pstruhy na másle a brambory.Potom se rozhodla zavolat Dominique a zkusit její dnešní náladu.Ta byla překvapivě dobrá a tak si prostřely stůl a začaly obědvat.

„Víš chtěla jsem se ti omluvit za ten včerejší výstup,neměla jsem svůj den.“začala Mini

„OK to je v pohodě,už jsem na to zapomněla.Řekni mi jak se má Derick!“

„Skvěle ,dneska jsem ho pozvala na večeři,doufám,že se tátovi zalíbí.“

„To určitě,škoda ,že nebudu doma,jdeme se Samem k Margaritě.“

„Vy dva spolu chodíte?“

„Ne,nikdy jsme nechodili,jak tě to napadlo?“

„Vždyť s ním všude chodíš,pořád jste s Amandou v La Cruz pečené vařené a líbáte se z kamarádství?“

„Ne,ale jsme prostě o trošičku víc než nejlepší kamarádi.Sama nevím jaké to je.“

„Jestli ti můžu poradit,tak se ho drž.Takového už nenajdeš.Díky za oběd,bylo to dobrý!“

 

Večer  v osm už stála Lorra před La Cruz a vyhlížela Sama.

„Čau Same,teda tobě to ale sekne!“vystřihla mu poklonu Laura

„Tobě víc Lorry!Jdeme,myslím,že už tam bude narváno.“

„Dobře,myslíš,že tam bude i Irene Nicolsnová?“

„Bohužel,zlato,slyšel jsem,že se sem taky chystá.Ale tak co ,prostě si ji nebudeme všímat,jo?“

Dvojice vešla do přeplněného baru a začala se rozhlížet po volném místě.Laura byla rázem středem pozornosti,což Irene,která jí byla doposud nemístně vytočilo.Urážel ji každý pohled,který vrhala Laura na Sama.Nešlo jí o snědého Nairobice,ale o princip.Jak si může všímat víc jí,té ubožačky…..             

Atmosféra v baru byla skvělá.Všichni za školy Lauru srdečně zdravili,Sam si všímal jenom jí ale Laura se dneska nebavila.Předstírala zájem o všechny „horké“ novinky,které jí vyprávěly upovídané kamarádky,ale ve skutečnosti to v ní vřelo.

„Víš,že Tamara chodí s Jasonem Gruptem,bože já jí tak závidím!“vykládala sklesle jedna z rádoby Lauřiných kamarádek

„A McClair prý na konci roku sbalil konečně profesorku  Clarrise .Bože,já se jí divím,s jejím vzhledem a vzděláním bych o něho ani nezavadila.!“To už bylo i na Lauru dost………

„Vždyť to není vůbec pravda.Myslíte si ,že svět je jenom o tom kdo s kým právě chodí  a kdo je jak velký hňup a imbecil?Profesorka Clarrise má svého manžela pokud to nevíte a nedávno jsem slyšela,že čekají miminko a ona je hrozně šťastná.Ale to,že jsem to slyšela neznamená,že to je jedna z klasických pomluv.A vůbec,nevím jak si dovolujete takto mluvit před Samem o jeho tetě!Vzpamatujte se!“Laura vyběhla z baru,protože si byla vědoma toho,že skoro všechny pohledy v místnosti směřují na ni a protože to možná přehnala.

„Lorry počkej,co to do tebe vjelo?Vždyť si s nimi vždycky vycházela dobře!“

„Já vím,ale té jejich omezenosti už mám plný zuby.Vysvětli mi jak jim ten mozek pracuje?No jak? Když nerozeznají jestli sedí u stolu s idolem celé školy anebo s klukem jehož teta je jejich profesorka angličtiny a,kterou právě pomlouvají?“

„Mně to nemusíš vysvětlovat.Já ti rozumím.Šel jsem tam kvůli tobě.Pojď půjdeme se projít-vyčistí se ti hlava!“

„Dobře.Co bych dělala kdybych tě neměla?Jenom ty mě umíš uklidnit,doufám,že tě nikdy neztratím, Same……“

„Jsem tak rád,že to říkáš,ale …..“

„Co?Dopověz to.“

„Ale ne nechci zase začínat.“Laura se na něho zaškaredila,,Chtěl jsem jen říct,že jsem podle tvého názoru jen nejlepší kamarád.Lauro,vždyť sama cítíš,že to tak není.Vzbuzujeme v sobě jiné city.Vidím ti to v očích.“ Zadíval se na ni,byla tak krásná,v očích se jí odráželo oranžové zapadající slunce.Na pláži bylo krásně.Písečné duny se nořily do tmavých stínů a ve vzduchu byla cítit předtucha horké noci.

„Já vím,vím to Same,ale mám takový pocit,že teď musím odjet.Musím jet do Anglie a poznat druhou část sebe sama-se svou matkou jsem nestrávila mnoho a chci ji poznat.Taky ta vysoká.“

„Chápu tě,ale nevím jestli najdu sílu nevidět tě každý den a tajně tě nepolíbit.“

„Jsi pro mě moc důležitý a proto k tobě budu upřímná.Nevím jestli se vrátím za měsíc za rok nebo za deset,ale vím,že ti budu asi věrná.Nedokážu si představit,že bych líbala někoho jiného a šla se bavit s jiným.Mám tě moc ráda,Same!“

Objal a držel ji dlouho,protože věděl,že jsou to poslední chvíle kdy ji cítí tak blízko.Překvapilo ho,že mu začala svlékat košili,ale nebránil se.Pokud to chtěla Laura,chtěl to i on.Nebylo nic krásnějšího,než ji držet takto v náručí.Byla to síla okamžiku,Laura už na to čekala dlouho a měla pocit,že Sam je ten pravý.Nelitovala a věděla,že nikdy nebude.

Nakonec si sedli a dlouho snili o budoucnosti.Oba se shodovali,že nechcou zůstat v Nairobi.Sam snil  o cestování a Laura o  kariéře.V tu chvíli byli šťastní,protože byli spolu.

 

 

---