Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKatedrála..
08. 12. 2005
0
0
789
Autor
Váňa_vašek
Příboj hladí mořské pláže,
něžně jako dívčí tváře.
Vítr čechrá listy stromů,
volá krásné víly domů.
Slunce zlatí síra pole,
zářící jak zlato v dole.
Příroda je plná krás,
jezero i strmý sráz.
Víc však nemá více krásy,
než ty tvoje zlaté vlasy.
Když tvá ústa něžně poví,
tišeji než křídla sovy..
Pak Tvoje slova mam tě ráda,
jsou krásnější než katedrála..
něžně jako dívčí tváře.
Vítr čechrá listy stromů,
volá krásné víly domů.
Slunce zlatí síra pole,
zářící jak zlato v dole.
Příroda je plná krás,
jezero i strmý sráz.
Víc však nemá více krásy,
než ty tvoje zlaté vlasy.
Když tvá ústa něžně poví,
tišeji než křídla sovy..
Pak Tvoje slova mam tě ráda,
jsou krásnější než katedrála..
V čem tkví volnost?
Na www.dobraadresa.cz, myslím, že v nejnovějším čísle je pár ukázek z naivní poezie. Sice jsem to jen zběžně prohlédla, avšak se snad neseknu, když bych tento výtvor zařadila mezi ně.
Sjednotila bych velká/malá písmena zájmen. Na básni mě nic nevadí, no, nevadí: cítím z toho rozšafnost: a já teď budu psát - a já teď napíšu o dívce - a já vám všem ukážu!
Respektuju cit. To je krásné, ale jde to (opravdu) jen takto?