Někdy se mi zdá.

Někdy se mi zdá...

Někdy se mi zdá,že nemocný je člověk snad.

Že život  připadá nám jako tragédie.

Což zapomněli jsme se smát?

Někdy se mi zdá,že zmíráme i v sobě.

A nechceme už jít a znovu vstát.

A slova pro nás jsou jen hloupé fráze,

které nechceme už poslouchat!

A cítíme jak umírá i láska.

A všude je to cítit kolem nás.

Někdy se mi zdá,že život je jen fraška.

A my jsme herci,co nemají už sílu hrát.

A někdy se mi zdá,že život tolik krutý není.

Snad záleží to i na každém z nás.

A bolest je jak ze sna probuzení.

Co pohlazením tiším zas.