Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Alchymie duše

09. 12. 2005
0
0
1120
Autor
flaky

Mé tělo dozrává,

Má duše zlátne,

Žloutne ve svém zeleném hávu,

Pak se bělá ze své žloutnoucí tuniky,

A když se červená barva projeví z bílé,

Černá a bílá spojí se v zlatou korunu,

Má duše je svobodná.....

 

Tenkou jehlou protáhnu zlátnoucí tón,

Ptačí zpěv, na rozhraní slunečního třpytu,

Vlažné, modré obzory v rukou větru,

Spředou se chladem do bělostného svetru,

Skrze mělkou, letmou, ušlechtilou páru,

Sklouznou plynulou touhou k nohám země,

Která je se vzlykem polkne,

A v jejím klíně, se zase líně, zvedá zelenkavá průsvitná dlaň,

Nesoucí na své ohebné šíji drahokam v podobě duhového květu.

 

Ó, mé srdce zahlédlo tu Krásu!

Jenž je Jeho pouhým, šedým stínem

a nikdy už jí nezatratí...


Presbyter
10. 12. 2005
Dát tip
Hermetické to moc není, spíše průjem přírodní alegorie.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru