Panichyda

Dohaslý vajgl na chodníku leží
v zemi, v níž nikdo neví co dál.
Kde památky cizincům zpeněží,
když není firmy, co by prodal.

Věznice jsou jak neplacený hotel,
nemusíš mít strach z arestu.
Snad podle Bible váří někde kotel
a jestli ne, tak ujdeš trestu.

Je malá země
vprostřed Evropy,
vymírá jistě,
brečí kněz.
Víra se ve mě
na dno potopí.
Na prvním místě
pach peněz.

Peníze nejsou na vánoční dárky,
pro pracující schází platy.
Lidi se dělí v nepoměrný várky.
 - Sedm set chudých, jeden zlatý.

Obchází kolem malá holka s kosou,
pálí ji horký tér do nohou.
Bude to tím, že má patu bosou,
a pomáhá těm, kdo již nemohou.

Je malá země
vprostřed Evropy,
vymírá jistě,
brečí kněz.
Víra se ve mě
na dno potopí.
Na prvním místě
pach peněz.

A v čele útvar, jenž si říká vláda.
Že vládne, pravda, však mizerně.
"A žádný z nás vás drazí neokrádá,"
řekne ti šašek v bedně věrně.
 
Vývoji nikdo nikdy nezabrání
a když evoluci svážou ruce,
má jednu formu, která ji ochrání,
a zákonitě přijde revoluce!