po nocích

svou stopu do prachu – zanecháš znamení

vtisk´ ses mi do kůže, dal´s mi svůj pohyb        jak

sklon písma, co není k přečtení

jsem skrytá a čekám na náznak

tvých návratů – k těm vždy se přitisknu

jak k horkým kamnům, prokřehlá

z míst, kde´s byl, mám tisíc odlitků

a v těch, v černé nahotě zaschlých ran

usínám