Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínky
09. 02. 2001
0
0
509
Autor
Antyla
Celý den kapky mé po tváři stékají,
to se nic neděje, já se jen utrápím.
Že ty`s mě opravdu neměl a nemáš rád,
nedávno řekl`s mi: „Jsem jen Tvůj kamarád.“
Myšlenky volají jedna přes druhou,
však mi nic kloudného povědět nesvedou.
Moje tvář mimicky snaží se ptát,
ale ty nevnímáš, nemáš mě rád.
Přítomný, minulý, budoucí čas,
všechen je stejný, nepřijdeš zas.
Sliby Tvé nemají žádnou hodnotu
a já teď pláču jen, pro tu svou samotu.
Pokroky v LÁSCE mé kupředu nepůjdou,
já se moc zabývám je Tvojí osobou.
Připomíná mi to jeden příběh, jenom je to trochu naopak. Kamarádství mezi klukem a holkou, to člověku občas připdadá jako trochu divná instituce, že?
Oslovilo mě to hlavně proto, že mi ta situace něco strašně připomíná, ale jinak už jsem si od Tebe přčet víc věcí a na Tvém místě bych zkusil víc zapracovat na rýmech rytmech ... někdy to chce prostě víc hledat, aby člověk vyjádřil to, co chce a přitom i někoho bavilo to číst.
Tohle neber rozhodně jako útok, já jsem na tom v podstatě podobně jako Ty, proto vím, že to je pravda.