Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlza
17. 12. 2005
3
0
787
Autor
Mel_mel
V poledních vločkách ztrácí se,
na dlaň když dopadne tajíce,
rozplyne se v kapku, v kapku pouhé rosy,
přesto v sobě ukrývá, touhu, něhu, cosi,
nevyřčená přání, jež chladem zmrzla v led,
přesto právě nyní, přesto právě teď,
zalévá mne horkem, až tají se mi dech,
prosím, žádám, neztrácej se, řádeček mi nech,
neslyší, jen odpaří se, ach, jak strdce bolí,
byla vločkou,
nebo přáním,
v dlani hrudka soli.
Je to moc hezké Melíčku, ale proč ten smutek, k Tobě se nehodí :-)), vždyť život je krásný i s těmi tužbami a tajnými přáními... i já je mám, vzpomínáš?
Vločky ty jsou nádherné,
hned se rozplývají.
Tak jako sny co máme,
budoucnost nemají.
Život nás je rozdílný,
radost někdy žal.
I když my jsme sklamani,
on jde pořád dál.
krásná... toužebná... milá....
občas mi to tam bahrovalo..ale celkově si myslím *t