Dcera Tvojí krysy

Dcera Tvojí krysy

Tak tiše, jako sloni z porcelánu

tulíme se v cizí posteli.

Přimkni mě k sobě,

dýchej moje čáry.

Ty moje čáry,

mí trpký rukopisy..

Přimkni mí vzdechy

do očí spadený..

Jsem mlha v rohu,

jsem dcera Tvojí krysy..

Princezna splínu,

ta malá, zjizvená..

..A pak se vzbudím,

v Tobě, trochu jiná...

Ležíme sami

v posteli..já a já...

"Ne, nerozsvěcej..

Chci být ještě líná."

Podám Ti ruku,

já, děvka prodejná..

"Ne, nerozsvěcej,

ve světle proměním se."

Přimkni mě k sobě

a udus v náručí..

Tiše jak sloni..

"Odcházíš?"

"Nevrátím se!"

Jsme němí divadlo,

nikdo nás nezvučí...