Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa hrob
11. 02. 2001
1
0
1073
Autor
Digero
Na můj hrob mi kytici dej
a upusť na něj pár slzí
mě nabavil už život, tak se měj
setkáme se až i tebe omrzí
Já doufal jsem ve světlé zítřky
a celý život jsem vyhlížel
zklamáni jsem viděl jen, nechci díky
Já neustále se ke změně vybízel
Změna však nepřišla
a pravda truchlivá je tu dál,
celý život mě pronásledovala
a já se jí pořád bál
Teď už se nebojím,
chrání mě hrob a na něm hlína
ten hrob je útočištěm mým
sem pravda nemůže, je jí tu zima
Přijď za mnou,
je tu zima a jsem tu sám.
Přijď za mnou, já tě tu chci mít,
budu rád že tě tu mám.
Ponoř se se mnou
v sladké zapomění
budem tu ve dvou
zde kde pravda není
Někdy se musíš pravdě kouknout do očí, věř mi, pomůže to. Jak to tak vypadá, jsi moje krevní skupina.Píšeš moc hezky.
Ta předešlá věc byla ve své lyryčnosti fajn, ale tohle jsou kidy. Proč? Proto:
Když někoho omrzí život, neznamená to, že druhého omrzí taky.
Pravda - to je silné slovo. A je vždy a všude, i když neviděná. A potom .. zvítězí, zejména potom. Je možný, že jsi to myslel trochu jinak. Měl jsi použít jiný výraz, nebo to specifikovat.