Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČas lásky
Autor
elapela
Když semínko přijme země nesmělá
a když to v lůně jejím plaše vzklíčí,
byť by to byl jen drůbek podběla,
není možné, že jej zničí.
Příroda přísně střeží nabyté,
dveřmi je, co jen vpouští…
Útroby její střeží života uvolněný smích,
zní hlas sytý jak medové krůpěje.
Bez výjimky hladí líčka dítek svých,
vlídnou ona matkou je.
Též já stala jsem se sladkou prstí,
jež uzavřela v sobě drobty libůstek.
Však ubohá já již nemám plné hrsti
a nezní ničí vábný vzdech.
Já nejsem klenbou ani svorníkem,
mne rozháranou fenou nazvat smí…
Jsem křižovatkou velkých stop,
jsem pod bílou omítkou stále svěží freska.
A neumím já zpívat podle božských not
a nezazpívám ani dneska.