Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se... (Fakt blbost)
Autor
Natali_A
Povídali jsme si o barevných autíčcích snů, o obrovských letadlech z mráčků, a o malých lodičkách převážejících obrovské množtví popálených sněhových vloček
Točili jsme se spolu za ruku v kolotoči slz
a nikomu nevadily Tvé dlouhé copánky z dešťových kapek, které nás švihaly po hubených větvičkách úsměvů
Za záclonou ze stovek cinkájících řetízků se zmítali v melancholických záchvatech holubi s lidskými city
a nikdo si jich nevšímal, nikdo neměl čas, všichni od nich utíkali, jakoby se báli, aby je nenakazili jakousi nemocí, když proti melancholii není žádná vakcína
Nikdo se nezměnil
Snad jen přibylo lidí, co vyčuhují z keře ošklivých obličejů se slíbanými úsměvy
A my jen dál ruku v ruce žijeme v potrhané knížce
možná jsme zeselábli
už se nikdo nebrání těm trapně směšným oblečkům z trnů růží a sklíček slepených brýlí
Na kopcích místo dětí sáňkují panenky vystřižené z vlnícího se papíru srdce
a malý punkáček svírá v ruce brečící knížku své budoucnosti
Sluníčko dnes vychází až v 19:81 h a zapadá ve 20:02:86
a stále se zkracuje doba jeho záření
Dnes jsou nebezpečné už i hrníčky naděje
Ne, teď už není žádná žlutá, zelená, růžová, fialová a oranžovobéžověčerná barva
všechno je bíle, očím neviditelné, kontury těl jsou nepostřehnutelné
... to leda kdybyste otevřeli svá srdce a nasadili jim brýle, které seženete pouze v už navždycky zavřeném obchodě nesoucím název Drogérie organelek, byste je mohli spatřit. Spatřit ty lidské sny plující na korábech nemožných skutků
Toť nás svět po pár dnech, kdy si nás osedlala žlučová polévka zkázy