Živel

Tak bych rád zkusil psát verš;

třeba o vodě, že šumí a čistotu zrcadlí,

vidět se v ní zrcadlo nedá,

nebo o ohni jak praská a srdcem svým hřeje,

živé teplo k živému patří,

i vítr živlem jest a čechrá vlasy,

rozhání vodu a pomáhá ohni.

Živlové to krásní a hrozní zároveň.

Znám však živel živelnější živlů,

naučí Tě létat, ukáže Ti nebe,

umí však pálit jako žádný plamen

a žádná voda bolest neutiší.

A smrt? Té rozsel mnoho,

snad více než ostatní v kupě.

S tím živlem byl jsem chvílemi v ráji,

také však stál na kraji vysoké skály.

Živel ten nikdy nespatříš,

však přítomnost jeho srdce pozná…

Občas jako tornádo se jím prožene

a zanechá pár jizev, někdy i zahubí.

Jindy vejde a hřeje a hřeje a hřeje……