nečitelně pro m

 

 

 

I nábřeží je vodou

když v utahanym svetru

posíláš vzkazy tramvajema na Spořilov

a měsíc ti připomíná frisbee

ze šťastnýho léta.

 

 

Rok tutlaného Ach

v záhybu tvého stínu

Jsi dvě:   neorealita

v hlavě jako kocovina

nevyléčitelná protože

nechci  A další opilé

Snad, když tě chytám v ulicích a

ty tam ani nejsi

 

 

minuta ticha je

vagón traverz na mém

pohublém krku

vždy když někde 

voníš a pak zjistím

že to byl někdo

úplně jiný

 

 

Jednou jsi zapomněla kde bydlím

ani květiny v zubech  nepomohou

a byt už nebude nikdy nahý.

- Ta něha z tvých dlaní

stíná   hlavy

 

 

 

---