Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRoztržené bdění
02. 01. 2006
2
2
2953
Autor
orbital
Nikdy nejsem vzhůru,
nikdy nepodlehnu spánku.
Sním svou denní můru,
bdění jako na kahánku.
Zásadně holduji řeči,
když mlčení podlehnu.
Opouštím sebe v křeči,
když svalem nepohnu.
Dostávám směšné záchvaty,
když nemohu se pousmát.
Kostlivcům dýchám na paty,
když se smrtí chci rozjímat.
2 názory
Usmáty_autor
20. 03. 2006
myslím, že jsem celkem se sebou spokojený :) nemám si moc na co stěžovat =D
Usmáty_autor: ooh, to je nářez :) takto rozpolcený nejsem ;-) vyšlo to z vnitří nerovnováhy, z takové marnosti a skleslosti... kdy se jen střídá noc a den a nedokážeš pořádně nic dělat. myslím, že s tím každý člověk někdy bojuje.
Usmáty_autor
16. 02. 2006Usmáty_autor
15. 02. 2006Usmáty_autor
14. 02. 2006
rytmy možná je v posledním verši,jinak se mi nezdá...zajímavé a hezké *
katugiro: Já čtu, jestli dost to nevím. S rýmy sem si dal práci, sem se snažil...Rytmus neodhadnu.