Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnděl snů
05. 01. 2006
3
0
1695
Autor
chvála
Anděl snů
Voněl květem, proletěl kolem. Kdo?
Přece anděl snů navštívil mne.
Roucho svatební bílé měl, tvář zastřenu jemným
mlžným oparem
- já nezřel ji.
Jen silueta naznačovala rysy obličeje ?
štíhlá postava, vůně květů umocňovala
okamžik tohoto setkání.
Klid těla, smír duše ? Nač znát tvář?
Ó, Bože, jak vyrovnaný soulad.
Příchodem anděla snů počal mozek můj
ožívati dávná setkání tak milá mně.
Spatřil jsem babičku, co víská rukou svou
mé kudrnaté vlásky,
dědouška, jak okrajuje hrušky sladké, podává.
Otce žertovati se mnou
i matku tu, která hojila bolístky dětství.
Voněl květem, proletěl kolem. Kdo?
Přece anděl snů navštívil mne.
Blázen jsem, že mohu snít?
Vesel mohu být za hosta onoho.
Ano, snít ? Nechat se vlákat podzimním slunka svitem
do mlhavých, někdy ponurých, a přece milých duši, snů.
Někdo řekne: Podivín...
Nemáš-li ovšem dar snivosti, říkám já, jako bys nežil...
Šťastný podivíne, snít započni
v mlhavých dnech života svého.
Voněl květem, proletěl kolem. Kdo?
Přece anděl snů navštívil mne.
Roucho svatební bílé měl, tvář zastřenu jemným
mlžným oparem
- já nezřel ji.
Jen silueta naznačovala rysy obličeje ?
štíhlá postava, vůně květů umocňovala
okamžik tohoto setkání.
Klid těla, smír duše ? Nač znát tvář?
Ó, Bože, jak vyrovnaný soulad.
Příchodem anděla snů počal mozek můj
ožívati dávná setkání tak milá mně.
Spatřil jsem babičku, co víská rukou svou
mé kudrnaté vlásky,
dědouška, jak okrajuje hrušky sladké, podává.
Otce žertovati se mnou
i matku tu, která hojila bolístky dětství.
Voněl květem, proletěl kolem. Kdo?
Přece anděl snů navštívil mne.
Blázen jsem, že mohu snít?
Vesel mohu být za hosta onoho.
Ano, snít ? Nechat se vlákat podzimním slunka svitem
do mlhavých, někdy ponurých, a přece milých duši, snů.
Někdo řekne: Podivín...
Nemáš-li ovšem dar snivosti, říkám já, jako bys nežil...
Šťastný podivíne, snít započni
v mlhavých dnech života svého.
Ta je krásná, teď se mi rozlil celým tělem zvláštní hřejivý pocit, jakoby vzpomínka znovu ožila, nejde tak ani o přítomnost andílka, ale z té básničky sálá pohoda, domov........kujů tííííííííp
Děkuji pěkně...měl jsem stený pocit při vedení mé mysli andělovím pírkem, jenž uvedl mé vnitřní záchvěvy na čistý papír.
Ještě jednou díky...