Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední kometa
09. 01. 2006
0
0
1240
Autor
Phapher
Usínám v posteli s jizvami na duši,
Byl jsem moc nad věcí, dostal jsem za uši.
Když Ty jsi chtěla mě, já jsem nepochopil,
Že jenom pro Tebe, pro Tebe rád bych žil.
Červnové sluníčko změnilo celý svět.
Já a Ty a s námi společné lásky květ.
Společné radosti, starosti, hlouposti,
Věřil jsem, že jsme se snad dotkli věčnosti.
Láska je prchavým přeludem.
Láska nám jediná zbude až nebudem.
Láska je v životě vzácný host.
Láska nám přes moře věčnosti postaví pevný most.
Moc jsem Tě miloval přesto od začátku,
Zdálo se, že něco není tu v pořádku.
Srdce Tvé přede mnou zůstalo zamčené,
Všude jsem hledal klíč k zemi zaslíbené.
Bloudil jsem životem, nevěděl kam dál jdu,
Klíče jsem nenašel a nikdy nenajdu.
´Měl jsi je objevit´osud mi zazlívá,
mohlo to jiné být, vinný jsem jenom já!
Láska je prchavým přeludem.
Láska nám jediná zbude až nebudem.
Láska je v životě vzácný host.
Láska nám přes moře věčnosti postaví pevný most.
Slunce mi zmizelo, volal jsem o pomoc.
Tvůj plamen přátelství rozjasnil temnou noc.
Já jsem chtěl přijít blíž, kde láska začíná.
´Spálíš se, vždyť to víš´ osud mě proklíná.
Hledal jsem ze všech sil lásku Tvou v plameni,
Jen jizvy na duši z hledání pramení.
Slibuji navěky láska mě nepřelstí
Snad ještě smím doufat v Tvé pevné přátelství.
Přátelství přetrvá celý čas,
Jen smrt mu navždycky vystaví pevnou hráz.
Láska je poukázkou na věčnost.
Přátelství zůstává, věčnosti už bylo dost.
Byl jsem moc nad věcí, dostal jsem za uši.
Když Ty jsi chtěla mě, já jsem nepochopil,
Že jenom pro Tebe, pro Tebe rád bych žil.
Červnové sluníčko změnilo celý svět.
Já a Ty a s námi společné lásky květ.
Společné radosti, starosti, hlouposti,
Věřil jsem, že jsme se snad dotkli věčnosti.
Láska je prchavým přeludem.
Láska nám jediná zbude až nebudem.
Láska je v životě vzácný host.
Láska nám přes moře věčnosti postaví pevný most.
Moc jsem Tě miloval přesto od začátku,
Zdálo se, že něco není tu v pořádku.
Srdce Tvé přede mnou zůstalo zamčené,
Všude jsem hledal klíč k zemi zaslíbené.
Bloudil jsem životem, nevěděl kam dál jdu,
Klíče jsem nenašel a nikdy nenajdu.
´Měl jsi je objevit´osud mi zazlívá,
mohlo to jiné být, vinný jsem jenom já!
Láska je prchavým přeludem.
Láska nám jediná zbude až nebudem.
Láska je v životě vzácný host.
Láska nám přes moře věčnosti postaví pevný most.
Slunce mi zmizelo, volal jsem o pomoc.
Tvůj plamen přátelství rozjasnil temnou noc.
Já jsem chtěl přijít blíž, kde láska začíná.
´Spálíš se, vždyť to víš´ osud mě proklíná.
Hledal jsem ze všech sil lásku Tvou v plameni,
Jen jizvy na duši z hledání pramení.
Slibuji navěky láska mě nepřelstí
Snad ještě smím doufat v Tvé pevné přátelství.
Přátelství přetrvá celý čas,
Jen smrt mu navždycky vystaví pevnou hráz.
Láska je poukázkou na věčnost.
Přátelství zůstává, věčnosti už bylo dost.
Já ten vklad chápu, jenomže... ne že by byly chybou ty rýmy, spíš jejich volba a použití... trošku nápaditěji by se to dalo, myslim... A -za uši- jemné, docela... spíš po držce...
Eeee nechápu... tedy první dvě "věty" nechápu. Díky za kritiku a případné objasnění. Jinak to schéma respektuje Nohavicův text k písničce Kometa... (ono to ze začátku tak vycházelo a pak mi hrála v hlavě ta melodie pořád dokola, že už jsem se toho nezbavil.... omlouvám naprostou neschopnost originality)
Výborně, když si dosadím tu melodii... tak to sedí, zařadil bych to tedy do písňových textů... těm se dá totiž od básní lecjaký "lacinější rým" odpustit... Beru...
Tak dík... nicméně pořád to měla být "básnička" a ještě k tomu vážně míněná ;-),,,