hej... aj ja som prišla na to, že sloboda je nadovšetko.. nenechaj sa nikým obmedzovať..... ani tým, kto si hovorí, že je tvoja láska.... pretože existujú kompromisy.... t
človeče, som rada, že som ťa toto videla napísať..po tých všetkých predzchádzajúcich síce skvelých, ale predsalen depkových básňach...no ***;)
a inak, ja mám takto Apocalypticu...bolí ma hlava a mám depku...pustím si Apocalypticu a všetci naokolo majú bolesti hlavy a depky...len ja už nie...;P
;D
Teď jsem viděl film, Milion dolar hotel, scénář k němu pomáhal napsat Bono Vox a byl to opravdu dobrej film, hlavně ho režíroval člověk co režíroval nebe nad Berlínem.
zase jeden debil. hurá. hele polib si, nepotřebuju se srát s dalším písmáckym tupcem.
z filozofického hlediska.. si polib prdel.
Bored by...: přečti si, co jsem napsal ještě jednou, zkus zapojit své mozkové buňky, které ještě máš, pak si to přečti ještě jednou a teoreticky by ti pak mělo docvaknout, že jsi neměl pravdu. Pokud na to nepřijdeš, napíšeš jen další blitky podobné těm, co jsi vyplodil.
Dmitrybláblá: z filozofického hlediska blá blá blá
pokud si při poslouchání boba příjde dobře a svobodně, je to jeho vlastní svoboda bez čehokoli jiného, svoboda v jeho hlavě.
rozdíl mezi tvým žvástem v kritice a tím, co napsal barbar je zásadní - jeho text je založen na prožitku, tvůj na nekonečně debilních kecech chlápků s rolákama a fajfkama. co se mě tejče, můžeš se s tím jít zahrabat.
Barbar: jinak se mi text nelíbí jako dílo, ale jako akt popisu pocitu, oproštěného od blá blá, je fascinující. a za to tip.
jagara: prostuduj si druhou epištolu korintským, třináctou kapitolu ;))
Z filozofického hlediska je svoboda velice relativní pojem, pokud ji přirovnáš k poslechu jazzu a Boba Dylana, pak spíše mi to připadá jako omezení. Svobodou by bylo tvoření a samotné hraní jazzu... Vím, jakým způsobem to myslíš (ten pocit kdesi uvnitř, když uslyšíš ty lahodné tóny), ale podle mě jsi spletl cit, který jsi popsal - radost, uvolnění, souznění, pochopení aj. Ale svoboda ne.