Bla bla - sem naprosto čekal, že mi to řekneš, naprosto... Nemám chuť tě přesvědčovat o opaku, je mi celkem fuk, co si myslíš... Ale mohl sis vymyslet něco chytřejšího...
t: ale ty opravdu bohužel nemáš žádné argumenty, jen velkou hubu a virtuální odvahu..
tom: co si vlastně řekl? nic. jen ses svým "suma sumárum" a "howgh" situovat kamsi, kde nepatříš.. napsal jsem poloblábol, u tebe jde však již jen o blábolení. celkově si svou kritikou nepřinesl nic nového, jen si zopakoval to, co již bylo řečeno. směšné..
radža: o bezcennosti jsem nehovořil. nejde o stylistické chyby. což nedokážeš oddělit styl od obsahu? co je to správnou myšlenkou v tomto díle? že je prosociální?
nelinenka:
to je tvůj problém, že hledáš něco pozitivního. já se nesnažím být za každou cenu pozitivní. ani nechci, aby měl někdo, jako ty, chuť mě potěšit. proč si myslíš, že o to stojím? což si myslíš, že mi tvůj názor připadá nějak zásadní? to bys nejprve musela působit jako někdo a ne jako nikdo. to, že jsi mou kritiku vzala jako osobní útok, je pouze tvůj problém. nechápu, že nejsi schopna své dílo obhajovat sama pod svým dílem a necháš to na takových podprůměrných zástupcích typu "radža", kteří ostatně, jak jsem si všiml, vehementně hájí většinu tvých děl..
K tomu lze dodat jen jedno: si idiot, idiot a ještě jednou idiot... Jistě mi vytkneš, že ti nadávám, místo abych argumentoval, ale s tebou nemá cenu argumentovat, protoze si myslis, zes sezral vsechnu moudrost světa... Škoda argumentů, zbytečná námaha... Idiot je nemůže pochopit, nota bene když nechce...
Mene tekel!!!!!!!!!!
Tak jest...pravda, Wolker to pojal trochu jinak. Můj názor je, že by se dílo nemělo kvůli pár stylistickým chybkám považovat za bezcenné(jako to vysvítalo z tvé první kritiky) pokud je v něm vyjádřená správná myšlenka. Jestli nesouhlasíš už s tou, pak opravdu není co dodat...
Suma sumárum: dílo rozhodně není bezcenné, ale není taky nadcenné! Sem tam bla bla, ale říct: "Co věta, blábol." Ukazuje blbost Narvahovu... Přestože nelinenka je autorka, co by si TIP jistě zasloužila již tím, jaká je, tak TIP nedávám - bohužel/bohudík se zde hodnotí díla, nikoliv autoři... Neviděl bych problém v tom,že básník vybočuje ze svého tématu, nýbrž v tom: na objednávku se psát asi nemá, byť pro přítele... Howgh!!
ad prolog: psát o smyslu života v poklusu, je trochu podivné a dávat úvahu, o smyslu tvého života někomu jinému je ještě podivnější..
Začínáš až končíš altruisticky as mezitím tak bezduše plácáš s podivnými příměry např.:
- jednoduché tvrzení, že lidský osud je dán (to přece vůbec není jednoduché, ale vztahuje se k tomu, že je zastřešen něčím vyšším) a že se na jeho vývoji nepodílí (podílí se už tím, že je)
- uchylovali se k tvrzením, jakými bylo například přesvědčení (nejdřív snad byli o něčem přesvědčeni a pak teprve tvrdili, ani slova uchylovat tam není vhodné)
- proč by výše zmíněné mělo vést k bezduchému životu a tvrdému smíření se se smrtí?
prostě je to jen plácání. co věta, to poloblábol:
např.: Vše se odvíjí především od hierarchie hodnot jednotlivců, které jsou však mnohdy velmi odlišné (co vše?)
kde se v desateru hovoří o toleranci a pochopení?
nesmrtelnost se stala aspektem čeho?
Vykonáme-li dobro pro své okolí, prospíváme tím také sami sobě. (o kterém dobru mluvíš?)
atd....
Narvah:
Souhlasím s tím, že psát o smyslu života by se mělo spíš v klidu, beze spěchu, ale jinak myslím, že jsi asi prolog nedočetl do konce, protože bys jinak věděl, že tohle je dílko trochu tendenční, jeho úkolem není podat historii vývoje chápání smyslu lidské existence, ale pokud možno nastínit, co by jím mělo být a nasměrovat čtenáře v tomto smyslu – takže bych v tom viděl výchovnou funkci (viď, neli ;-))) Z tohoto pohledu některé faktické chybičky nejsou podstatné(souhlasím s některými tvými námitkami, ale zdaleka ne se všemi – např. slovo uchylovali se bych klidně použil). Jsem toho názoru, že blábol naopak je, že by se názory na smysl života neměly nikomu sdělovat – to by ses potom mohl na celou výchovu vykašlat!!!
S názorem autorky bych se v podstatě ztotožnil, možná to opravdu chtělo trošku víc rozvést a uvést konkrétní příklad, ale to hlavní jádro tam je, co bude kdo chápat pod pojmem dobro je otázka a možná námět na další úvahu.
Dávám tip – a to zejména ze dvou důvodů:
a) nelineka patří mezi mezi autory, kterým ten tip vždycky dám, a to nejenom kvůli tomu jednomu konkrétnímu dílu, ale za práci kterou tu odvádí dlouhodobě, za jejich názory,...
b) každému jen prospěje, když si tuto úvahu přečte a pokud alespoň jeden z nich díky ní změní své chování k lepšímu, bude mít toto dílo smysl a opodstatnění a snad k tomu svým tipem přispěji i já...
jenže tady to není o tom, být prosociální nebo altruistický, ale o literaturu. to si tu hodně lidí plete (včetně tebe). ty se zde stylizuješ do role vychovatele? tohle dílo má někoho vychovávat? tak to potěš..
co se týče slovat uchylovat: viz: uchylovali k jednodušším tvrzením, začali uchylovat k nekonečnému soupeření s časem
proč by se lidé uchylovali k jednoduším tvrzením? prostě si něco mysleli a když už to verbalizovali, nebylo to uchýlení se k něčemu. stejně tak se neuchylovali soupeřit s časem. to slovo je v obou případech nevhodně zvolené..
co se týče tvé interpretace prologu:
že tohle je dílko trochu tendenční, jeho úkolem není podat historii vývoje chápání smyslu lidské existence, ale pokud možno nastínit, co by jím mělo být a nasměrovat čtenáře v tomto smyslu – takže bych v tom viděl výchovnou funkci (viď, neli ;-)))
(A tady vidíte příklad nebohé úrovně básníkova díla,když se snaží rychle odbočit ze svého tématu. )
podle mne v něm pouze autor s nadsázkou tvrdí, že je básník (který kdo ví proč píše úvahu) a že jeho dílo bude neucelené.
tvá interpretace je více než podivná..
Vesměs souhlas s Narvahem, ale potěšitelné je, že si vůbec někdo otázku po smyslu života klade. Že hledání odpovědi není jednoduchá věc, dokazuje právě jistá frázovitost této "úvahy".
Neměl jsem na mysli poslední větu prologu, ale část
"...ne pro mě,ale pro mého přítele,který tu úvahu prostě potřeboval..."
Teď se dívám, že jsi to podle své první kritky četl, myslel jsem, že jsi skončil u toho poklusu, ale za vším ostatním, co jsem napsal, si stojím.
K tomu uchylovali se: ...pravda, je to tam dvakrát po sobě, jednou bych to nahradil, ale jinak si myslím, že jsi úplně mimo
K mému chápání prologu:
Rozhodně je lepší nějaká interpretace, než se spokojit s tvrzením, že je to podivné. Navíc nevysvětluji přímo prolog, ale spíš naznačuji, že tě měl přivést k pochopení, co bylo hlavním účelem díla...ale to bych se už opakoval.
Nešlo tedy o pokus záchrany morálky světa, či jak sis můj výklad přebral, ale právě jen o toho jednoho člověka. Já jsem navíc vyjádřil naději, že ta úvaha poslouží ještě někomu dalšímu – toť vše.
A že tady jde o literaturu? Doufám, že jsi narážel jen na zpracování – tady by se jistě dalo leccos vytknout. Copak literatura nebyla nikdy prosociální nebo tendenční? Vzpomeň na Wolkera...myslíš si, že by proto nepatřil na písmáka?
myslím, že si nepochopil mé kritiky a reagovat na tebe by již k ničemu smysluplnému nevedlo. už to, že mě nabádáš, abych si vzpomněl na wolkera a že ho dáváš do kontextu s kritikou pod tímto dílem je poněkud schizofrenní..
...aneb odtud tvůj vítr vane?:
Ke sbírce je připojena apollinairovská poéma Svatý Kopeček, polytematická báseň - "pásmo", v jehož asociativním proudu je již patrná tendence přetvořit svět revolučně sociálním způsobem.
Proto druhá a poslední Wolkerova sbírka Těžká hodina (1922) je otevřenou proklamací odpovědnosti ke světu, nesmířením se s ním a hlásáním nadosobního údělu básníka coby pěvce proletářské revoluce. Žít již znamená přemoci vlastní srdce a použít je k boji. Nejcharakterističtějším básnickým útvarem tu jsou balady, soustředěné na mravní problémy svých proletářských hrdinů...
Písmák