Loď plná zvratů

...

Plaval jsem v moři plném něhy
a absolutní smysl pro loď odmítal,
mím břehem stala se láska,
já plaval dál však síli ubývali.

Pán moří věčných mi prodlužoval obzor,
já vyčerpán klesl jsem na samé dno
a utápěn ve věčné samotě,
mi žábry z dlouhé chvíle narostly.

Tak našel jsem pod vodou uplatnění,
já dokázal překonat svoje snění
a otevřením burzy cenných papírů,
jsem naplnil slibů mému otci.

Však přišel den, kdy moře znělo rudě,
tam stařec na své loďce chytal ryby
a pro mě v ten okamžik spadla klec,
snad chutný budu pro rybářovu rodinu.

---