Soudny den r. 2078

Soudný den r. 2078 Napsal Johny Ace Předmluva: Události popsané v tomto textu se odehrávaly v prostoru, který je pro nás nesledovatelný (uvážíme-li, že náš svět je trojrozměrný a přidáním času vznikne svět čtyřrozměrný, pak události zde popsané probíhaly kromě těchto čtyř ještě i v pátém (astrálním) a šestém (magickém) rozměru. Z toho též plyne, že komunikace mezi bytostmi probíhala metodami, které jsou pro nás nepochopitelné. Nicméně, s malou dávkou zjednodušení by bylo možné děj převést do čtyř rozměrů a dialogy do srozumitelných jazyků. Stařec s plnovousem seděl za mohutným kamenným stolem v křesle zdobeném zlatem, drahými kameny a perlami. Čekal, až se dostaví jeho synové, aby s nimi probral snad nejzávažnější záležitost od narození nejmladšího z nich. Mohutné mahagonové dveře se otevřely a dovnitř vešli jeho synové. Posadili se kolem stolu na připravené kamenné stoličky a čekali, až otec začne mluvit. “Synové! Jsem velmi zarmoucen tím, že musíme probírat tuto záležitost, ale nedá se nic dělat. Tato záležitost je natolik závažná, že její řešení nesnese odkladu. Můj nejmladší synu, vstaň, neboť právě ty jsi viníkem tohoto problému. Už když jsi si po svém narození vysnil svou existenci, varoval jsem tě, že něco takového není zvládnutelné. Neposlechl jsi a teď sklízíme všichni hořké plody tvého počínání. Udělal jsi z nás všech totální blbce! Styď se! Jak tě taková kravina mohla vůbec napadnout?!” Nejmladší syn se začal třást. “Podívej se na svého nejstaršího bratra, Budhu. Je sice pravda, že jsem mu s jeho existencí pomáhal, ale pomohl bych i tobě, kdybys o to stál! Budha to udělal jednoduše – člověk je součást přírody a musí s ní žít v harmonii. Jeho celoživotním posláním je naslouchat přírodě. Jak jednoduché a jak odolné! Protože ti, kteří tento princip respektují, tak se nikdy nemohou začít vyptávat, a ti, kteří jej ignorují, tak jsou buddhistům srdečně lhostejní.” Budha, sedící v lotosovém sedu na své stoličce, se blahosklonně uklonil a pak zašeptal: “Občas z toho bolí kyčle, ale jinak to šlape jako hodinky, a nemůžu si ztěžovat na hlad, protože těch darů, co mi přinášejí…” Stařec s dlouhými vousy pokračoval: “Nebo tvůj druhý nejstarší bratr – Alláh! Sepsal naprosto přesná pravidla své existence a aby se vyhnul dotěrným dotazům, definoval přístup k ostatním jasně – nepřesvědčíš-li bezvěrce o správnosti své víry, zabij ho! Kouzelný princip, děláš mi radost, synu!” Alláhovi se zaleskla zlatá šavle u pasu. “Dokonce i tvůj třetí bratr, byť na to šel trochu z jiného konce, než jsem očekával, si vede dobře. Vždyť satanismus je vymyšlen přímo skvostně – na prvním místě je ego, a v egu je vždy kousek Satana. Co je komu po bezvěrcích, důležité je ego! Bravo, Satane, to se ti povedlo.” Satan se na svého nejmladšího bratra znuděně podíval a z pohybu jeho rtů bylo možno přečíst větu “Jsi v prdeli, bráško!” Ale to ty ne! Ty hlupáku, copak jsi nečetl povinnou školní četbu v mé knihovně? Jak tě mohlo napadnout dávat do své víry ty nesmysly o tom, že cílem tvého náboženství je zachraňovat a ne zatracovat, nebo tu kardinální koninu o nastavování druhé tváře. Ale budiž, to všechno se ještě mohlo podařit zachránit, kdybys dbal mých rad a už do toho nerýpal. Ale pak jsi dostal ten dokonalý nápad s papežem. Prý ‘Co povolíte na zemi, bude povoleno i na nebi a co na zemi zakážete, bude zakázáno i na nebi’. Ach jo, Jahve, co tě to napadlo! Jak to šlo dál, to už všichni znáte. V roce 2078 tvého kalendáře papež cítil, že věřících ubývá, a tak udělal poslední zoufalý krok. Vyhlásil, ať nevěřící napíší, co má bůh udělat, aby dokázal svou existenci a svou všemohoucnost.Mezi námi – Jak sis mohl za papeže vybrat takového vola? Zcela logicky se našel jeden matematik, který celou záležitost uchopil do svých rukou a prosadil svůj návrh – Je-li Jahve všemohoucí, ať stvoří kámen, který nedokáže unést. A bylo to. Kdybys četl knihy v mé knihovně, věděl bys, že matematika je strašné svinstvo, protože umí tvořit logické paradoxy, nad kterými občas zůstává rozum stát i mně.” Alláh i Budha otočili své hlavy k Jahvovi a z jejich rtů bylo možno odečíst větu “Jsi úplně v prdeli, bráško!” Jahve se slzami na krajíčku špitl: “Co se mnou teď bude, otče?” “Nekňuč mi tady, srabe! No co by bylo – tvá víra se otřásla v základech, lidé v tebe přestali věřit - Alláhu, postarej se o zlikvidování zbytků křesťanů, ať se s tím nemusím babrat sám – takže jsi zbytečný. Ale neboj, nezahubím tě, zejména z toho důvodu, že je to nemožné. Tímto tě s okamžitou platností přeřazuji mezi služebnictvo v administrativním úseku. Odchod!” “Ale otče…” “Žádné ale, koukej mazat!” Jahve pozvolna vyrazil ke dveřím; z očí mu tekly potoky slz. Když už sahal na kliku, jeho otec za ním ještě vykřikl: “Pro začátek bys mi mohl bleskově přinést můj trojzubec!”

---